Družice bude startovat v rámci mise Transporter 3 na raketě Falcon 9 od SpaceX v oddělovači družic od společnosti D-Orbit. Družice měla původně startovat na oddělovači Sherpa-LTC1 od společnosti Spaceflight, u kterého se těsně před startem objevila technická závada v palivovém systému. Díky intenzivní práci odborníků po celém světě se podařilo v rekordním čase jednoho dne přenést satelit z oddělovače družic Sherpa na oddělovač ION-SCV2.
„Musím zde poděkovat zejména technikům ze společnosti Spaceflight, ale i D-Orbit, Spacemanic a také našim pracovníkům. Jakmile jsme se dozvěděli o závadě, spustil se závod s časem, na jehož konci se podařilo za necelý den uskutečnit práci, která běžně trvá půl roku, i díky tomu jsme mohli startovat už nyní,“ dodává Juraj Dudáš, ředitel divize SPACE VZLÚ. Přechod na oddělovač družic od D-Orbit však znamená, že satelit zůstane v oddělovači 7 až 15 dní a až poté bude na správné dráze z oddělovače vypuštěn.
Hlavním úkolem VZLUSAT-2 je ověřit technologie pro pozdější mise chystané české satelitní konstelace – nanosatelit bude vybaven experimentální kamerou a jednotkou pro přesné řízení orientace. Kromě toho budou na jeho palubě také další generace přístrojů, které se již osvědčily na předchozím satelitu VZLUSAT-1, a také několik zařízení, které dodaly české univerzity a soukromé společnosti. (O VZLUSAT-1 jsme psali zde.)
„VZLUSAT-2 je pro nás vstupenkou do nejvyšší ligy. Pokud v Čechách zvládneme technologii pro přesné a detailní snímkování Země, dostáváme se do vyvoleného klubu několika zemí, které něco podobného ovládají. Tato technologie je samozřejmě zajímavá jak z komerčního hlediska, tak i pro bezpečnostní účely,“ shrnuje přínos VZLUSAT-2 generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar.
Nanodružice vychází z osvědčené koncepce typu CubeSat, která umožňuje podle typu mise na sebe „skládat“ jednotlivé „kostky“ o rozměru 10 x 10 x 10 cm. V případě VZLUSAT-2 se jedná o konstrukci 3U s třemi „kostkami“, což dovolilo instalovat kamery a další experimenty.
Palubní letenku pro VZLUSAT-2 zajišťovala společnost Spacemanic, partnery mise jsou společnosti esc Aerospace, TTS, s.r.o., Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o., ADVACAM s.r.o., Eltvor, Needronix, Konkoly Observatory a univerzity České vysoké učení technické v Praze, Západočeská univerzita v Plzni a Masarykova univerzita v Brně. Projekt podpořila Technologická agentura ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Družice bude stejně jako VZLUSAT-1 operována z pozemní stanice FEL ZČU. Mise startuje s ročním zpožděním, které bylo způsobeno společností Momentus. Ta měla původně zajišťovat oddělení družice, ale opakovaně nedostala povolení od americké FAA.
Na komentovaný start a diskuzi s odborníky, kteří družici tvořili a vyvíjeli, se můžete podívat zde:
