Gabriela Kolářová, 23. 07. 20
Kde se berou? V Česku se účastní kosmického programu kolem 50 firem. Součástí kosmické výroby jsou například rolovací solární panely pro družice, adaptér pro vypouštění malých družic z nosné rakety Vega (několikrát odložený start rakety čekáme každým dnem), optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výroba hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost kosmických investic do ekonomiky více než osminásobná.
Díky podnikatelskému inkubátoru ESA BIC se v Česku navíc rozvíjí více než 20 dalších firem, které zpravidla využívají kosmické technologie na Zemi. Mezi inkubovanými startupy jsou například spin-off projekty z různých českých firem nebo univerzit. Najít lze i studentské projekty, které se postupně přerodily v podnikatelské nápady. Každý startup v rámci inkubace dostane přibližně 1,5 milionu korun. Přehled startupů aktuálně inkubovaných v ESA BIC Prague a Brno najdete ZDE.
Technologické centrum AV ČR zase provozuje akcelerační program BusinessRunway od roku 2015 jako pokračování svých dlouholetých aktivit v podporování mladých inovativních firem ve fázi rozvoje. Poskytované služby obsahují vedle základního pronájmu prostor a služeb s tím spojených také pomoc při nastavení business modelu či technickou a technologickou podporu.
V Česku bude od roku 2021 sídlit nová Agentura EU pro kosmický program (EUSPA). Vznikne rozšířením organizace GSA, která v Praze řídí evropský družicový systém Galileo. Agentura se tak rozroste ze stávajících 100 na zhruba 700 lidí. Z Česka se tak, kromě rozvoje trhu a provozu Galilea, bude řídit využití družicového systému pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU ohledně sledování blízkého okolí Země.
A jak jsme na tom s družicemi?
V současnosti má Česko dvě vlastní družice. VZLUSat-1, kterou provozuje Výzkumný a zkušební letecký ústav, a soukromou Lucky-7. Ta loni v srpnu poslala historicky první českou barevnou fotografii Země z vesmíru.
Nejnovější česká družice Lucky-7 fotí, měří radiaci a dělá svým tvůrcům radost. Sedmá česká vědecká družice Lucky-7, kterou její autoři Jaroslav Laifr a Pavel Kovář sestrojili v podstatě „na koleně“ z běžně dostupných součástek, obíhá vesmírem už rok. Fotí Zemi, měří radiaci a určuje svou přesnou polohu a zároveň slouží jako testovací laboratoř elektroniky pro další generace družic.
Družice VZLUSat-1 byla šestou českou družicí. Před ní bylo vypuštěno v letech 1978 až 1996 celkem pět družic Magion a v roce 2003 družice MIMOSA. VZLUSat-1 je česká technologická nanodružice vybavená miniaturizovaným rentgenovým dalekohledem, přístrojem FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a nově vyvinutým radiačním štítem z kompozitního materiálu. Družice byla vynesena na oběžnou dráhu dne 23. června 2017 a vyvinuli ji ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu ve spolupráci se soukromými firmami a univerzitami. Družice oběhne Zemi jednou za 94 minut a 42 sekund, její polohu můžete sledovat online: https://www.n2yo.com/satellite/?s=42790
Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) vypustí na konci letošního roku na oběžnou dráhu nanodružici VZLUSAT-2.. Na palubě bude mimo jiné experimentální kamera pro průzkum naší planety. Chystá se i VZLUSAT-3, která bude ověřovat nové technologie ve vesmíru. VZLUSAT-3 nabídne možnost ověřit technologie i soukromým společnostem, které potřebují získat takzvanou flight heritage, tedy doklad, že jejich zařízení funguje ve vesmíru. Firmy se pak mohou přihlásit například jako subdodavatelé do misí ESA (Evropské kosmické agentury).
Armáda by mohla do několika let vyslat do vesmíru vlastní družice
Pracovaly by ve prospěch aliančního satelitního centra SATCEN ČR, které provozuje česká tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Za úkol má vyhodnocovat pro NATO, ale i pro českou armádu a české instituce snímky a data z vesmíru či letadel. V rámci projektu národní družicové technologie se počítá s vysláním více družic větší velikosti. Vzhledem k tomu, že projekt SATCEN spadá pod tajnou službu, příliš podrobností se o něm nezveřejňuje.
Centrum má vyhodnocovat například zpravodajské snímky z družic či z letadel. Experti v něm na základě získaných dat poskytují informace třeba vojákům v misích, ale i českým úřadům. Armáda tak může například prověřit bezpečnost cest, po kterých by se měli vojáci v cizím prostředí vydat, nebo analyzovat pohyb protivníka. Data mohou být využita i při osvobozování rukojmí. Hasiči zase získají informace o požárech, o rozsahu povodní či o chemických haváriích. Informace mohou sloužit i pro lesníky nebo zemědělce při sledování polí a lesů.
Právě v souvislosti s centrem SATCEN Vojenské zpravodajství plánuje do budoucna projekt národní družicové technologie, ale také využívání umělé inteligence nebo projekt STRATOM (stratosférický obrazový systém), který by zajistil průzkumné obrazové informace z českého území. Pořízení vlastní národní družicové technologie je plánováno pod projektem nazvaným GOLEM, pod nímž se skrývá globální orbitální elektrooptický systém. Vzniknout by mohl do roku 2024. Zapojen do něj bude český obranný průmysl, univerzity a specializované technologické společnosti.
Dopad:
Zpravodajci v současné době mohou využívat pro získání potřebných snímků databáze nebo spojenecká, ale i komerční zařízení. S národními družicemi by ale mohli pořizovat potřebná data kdykoli. K dispozici by tak měli celý řetězec kosmického obrazového průzkumu. Vlastní družice by mohly zajistit absolutní datovou nezávislost České republiky.
Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.
