Tým složený z odborníků na genetické inženýrství, nanotechnologie a elektrotechniku nejprve vytvořil geneticky modifikované mušky vyšlechtěné tak, aby vykazovaly specifický iontový receptor citlivý na teplo, který po aktivaci přiměl hmyz roztáhnout křídla.
Poté vědci vpravili do mozků geneticky upraveného hmyzu tepelný spouštěč: magnetické nanočástice oxidu železitého, které se v přítomnosti magnetického náboje rychle zahřívají.
Aktivací magnetického pole pak výzkumníci dokázali tyto nanočástice oxidu železitého zahřát a následně pak i tepelně citlivé ionty ovládající křídla.
Jinými slovy, studie ukázala, že během půl sekundy od okamžiku, kdy člověk klikne na tlačítko, mušky roztáhnou křídla. Je to sice prvotní pokus, ale i ten je zajisté zajímavým důkazem konceptu modifikovaných živočichů ovládaných technologií.
Vědci doufají, že tento nový úspěch s geneticky upravenými buňkami změní pravidla hry pro studium funkce lidského mozku. Mohlo by to podle nich vést k novým způsobům léčby řady neurologických onemocnění, a dokonce i k novým komunikačním nástrojům s mozkem.
"Pro studium mozku nebo léčbu neurologických poruch hledá vědecká komunita nástroje, které jsou neuvěřitelně přesné, ale zároveň minimálně invazivní," uvedl spoluautor Jacob Robinson v tiskové zprávě. "Dálkové ovládání vybraných nervových obvodů pomocí magnetických polí je pro neurotechnologie jakýmsi svatým grálem. Naše práce je důležitým krokem k tomuto cíli, protože zvyšuje rychlost dálkového magnetického ovládání, čímž se přibližuje přirozené rychlosti mozku."
Za pozornost stojí, že Robinson je hlavním řešitelem projektu MOANA financovaného americkou vládní agenturou DARPA. MOANA je zkratkou pro magnetický, optický a akustický nervový přístup a v současné době pracuje na vytvoření bezdrátových sluchátek, která nechirurgickou cestou usnadňují komunikaci mezi mozky.
Pokud vše půjde podle plánu, budou sluchátka MOANA schopna dekódovat neurony v mysli jednoho člověka a poté tyto informace stáhnout do mysli jiného člověka. Tedy v podstatě telepatie přes Bluetooth. Strašidelné!
Ale i když za nimi stojí miliony od ministerstva obrany, Robinson říká, že tento cíl je ještě daleko.
"Abychom se dostali na úroveň přirozené přesnosti mozku, potřebujeme pravděpodobně dosáhnout odezvy na několik setin sekundy," pokračoval. "Takže je před námi ještě dlouhá cesta."