Průzkum mezi 57 zeměmi z šesti kontinentů, který ve své zprávě zveřejnila mezinárodní nezisková organizace Active Healthy Kids Global Alliance, představuje dosud největší mezinárodní srovnání svého druhu. Na vyhodnocování údajů v jednotlivých zemích se podílelo téměř 700 vědců. Ti zkoumali deset ukazatelů, které ovlivňují pohybovou aktivitu a životní styl dětí.
Zabývali se mimo jiné dopravou do školy, sedavým chováním, spánkovými návyky nebo rodinným a školním zázemím pro pohybovou aktivitu.
„České děti jsou pohybovým aktivitám vystaveny přiměřeně, ať už v rodině, ve škole nebo obecně ve svém okolí. Díky organizované pohybové aktivitě a sportu a aktivní školní docházce si Česká republika v mezinárodním srovnání vede relativně dobře,“ řekl ČTK koordinátor výzkumu Aleš Gába z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, který analyzoval data z let 2018 a 2019.
Gába dále uvedl, že navzdory této skutečnosti téměř polovina dětí v Česku nedodržuje doporučení pro pohybovou aktivitu a že sedmdesát procent dětí a dospívajících tráví u obrazovek více času, než je doporučeno. „Nejhůře jsou na tom chlapci, u nichž čtyři z pěti tráví před obrazovkou více než dvě hodiny denně,“ dodal.
Ve srovnání s předchozí zprávou, která vyhodnocovala údaje z let 2013 až 2017, se počet fyzicky aktivních dětí snížil. Odborníci z poklesu do značné míry viní pandemii. Ve většině zemí, včetně České republiky, nicméně byla nyní vyhodnocována data z doby před vypuknutím covidové pandemie.
Čeští lékaři se shodují, že obrazovky jsou dnes jednou z největších hrozeb pro zdraví dětí, protože negativně ovlivňují dětský organismus – zejména jejich hmotnost a zrak. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby trávily u obrazovek maximálně dvě hodiny denně.
