„Lidský mozek je jedním nejsofistikovanějších počítačů, které kdy vznikly. Disponuje masivní pamětí, výborně zpracovává a vyhodnocuje informace. A na to všechno potřebuje pouze minimum energie, narozdíl od lidmi vyrobených superpočítačů”, říká Simone Fabiano z Linköpping University ve Švédsku. V porovnání s obvody na bázi silikonu je Švédy vyvinutý umělý neuron jak “konstrukčně” jednodušší, tak méně finančně náročný na výrobu.
Při testování kompatibility s biologickými systémy byla za modelový systém zvolena Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) – masožravá rostlina, která svou hmyzí kořist “loví” tak, že pokud jsou jemné chloupky na jejím povrchu po dobu cca 30 sekund pohybem hmyzu stimulovány, spustí se mechanismus uzávěru pasti, fungující na principu změn elektrického potenciálu na povrchu listové čepele – ta se uzavře a špičaté výrůstky na jejím obvodu zabrání lapenému hmyzu uniknout.
Tento princip vědci úspěšně replikovali stimulací umělého neuronu vysokým vstupním proudem, který “stiskne spoušť” lapacího mechanismu a způsobí uzavření pasti. Při stimulaci nízkým vstupním proudem není lapací mechanismus aktivován a listové čepele zůstanou otevřené.
V plánu je pokračování výzkumu v oblasti komunikace mezi umělými a biologickými neurony – jsme tedy na cestě reálně žít vědeckofantastické příběhy jak Matrix nebo Star Trek? Umělý neuron má vysoký potenciál využítí, od výroby implantabilních medicínských přístrojů po protetické náhrady a měkkou robotiku.
