Nová analýza naznačuje, že lidé často chybně odhadují, proč to tak je, což vede k neúspěšným pokusům o zastavení šíření dezinformací. Nadia Brashierová, doktorandka na katedře psychologie Harvardské univerzity říká, že existují dvě populární vysvětlení, proč starší dospělí sdílejí tolik dezinformací online - ale obě jsou založeny spíše na intuici a stereotypech, než na datech. Prvním často uváděným důvodem je kognitivní pokles. Pokročilejší věk způsobuje, že uživatelé sociálních sítí jsou hůře schopni učinit informovaná rozhodnutí. Druhým důvodem je osamělost, starší uživatelé jsou prý náchylní ke sdílení dezinformací, když se pokoušejí navázat spojení s jinými lidmi. Ale ani to plně nevysvětluje, co se v hlavách seniorů vlastně děje.
I když je pravda, že paměť se může s věkem horšit, naše schopnost zpracovávat a porozumět informacím zůstává stejná, navíc se zlepšují obecné znalosti. „Různé kognitivní schopnosti skutečně klesají různě rychle a některé neklesají vůbec,“ říká Nadia Brashierová. A pokud jde o osamělost, doplňuje: „Starší lidé nejsou nejosamělejší věkovou skupinou a vědci v současné době nemají důkaz, že osamělí lidé sdílejí více fake news.“
Práce týmu kolem Nadii Brashierové odhaluje nedostatek důkazů, které by podporovaly běžně vžité předpoklady o starších lidech a dezinformacích, a zkoumá, jaké další faktory - od mezilidských vztahů k digitální gramotnosti - se na tomto jevu mohou podílet. Neexistuje snadné vysvětlení, proč starší lidé sdílejí tolik dezinformací, ale analýza naznačuje, že v boji proti tomu mohou být zapotřebí různé přístupy.
I přes rozvíjející se fact-checking se sociální sítě nemohou s fake news vyrovnat. Zejména starší uživatelé to, co je označováno za lež, často vnímají jako tajemství a pravdu, kterou před nimi někdo skrývá. To však neznamená, že starší uživatelé mají horší představu o tom, zda je něco pravda nebo ne. V jedné části studie byli starší lidé dokonce lepší v hodnocení pravdivosti titulků. Současné přístupy k fact-checkingu tedy nejsou nutně nejlepší cestou ke zpomalení šíření fake news. Místo toho, tedy pokud se sociální sítě chtějí efektivněji zaměřit na způsoby, kterými starší dospělí šíří dezinformace, se budou muset podrobněji zabývat mezilidskými vztahy a digitální gramotností.
