„Vědecká komunita volá po tom, aby Evropa začala tyto slibné šlechtitelské metody využívat, a to nejen z hlediska potravinové bezpečnosti, ale také z hlediska životního prostředí. Rostliny by měly být odolnější vůči chorobám a suchu,“ řekla Šojdrová. „Navíc bychom měli přestat diskriminovat evropské zemědělce. Pokud dnes můžeme tyto druhy plodin dovážet jako krmivo a nemůžeme je pěstovat, považuji to za diskriminaci,“ dodala.
Nové genomické techniky nejsou v současné době v Evropské unii nasazovány a spadají do kategorie genetických modifikací. Vědecký výzkum se však posunul a unijní legislativa již neodráží realitu, tvrdí europoslankyně. „(Nové techniky) jsou velmi podobné přirozenému průběhu mutací, pouze jsou urychlené,“ dodala.
Podle Šojdrové panuje v Evropském parlamentu „poměrně velká shoda“ na tom, že dozrál čas pro využití těchto technologií. Přesto některé frakce, například Zelení, zdůrazňují rizika spojená s jejich rozvojem – zejména pro biologickou rozmanitost. Šojdrová však tyto obavy považuje za „umělé“. Evropská komise by měla návrh zveřejnit do poloviny roku 2023.
Šojdrová chce kromě toho také odložit cíle pro snížení pesticidů. Podle současných plánů by Evropská unie měla do roku 2030 snížit jejich používání pesticidů o padesát procent. „Všechny tyto cíle tu do budoucna jsou, ale doba jejich plnění by se měla prodloužit a měla by být doprovázena větší podporou zemědělců, včetně nových a dostupných látek, jako jsou biopesticidy,“ míní.
