Brněnští vědci vdechují život suché půdě. Za projekt získali ocenění
Technologie
Foto: Shutterstock

Brněnští vědci vdechují život suché půdě. Za projekt získali ocenění

Půda v oblastech postižených suchem ztrácí své charakteristické vlastnosti. Není schopna přijímat vodu a je ochuzena o živiny a organismy potřebné pro úspěšné klíčení vysetých nebo vysazených rostlin. Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity proto přišli s technologií, která zlepšuje schopnost půdy absorbovat vodu a pomáhá semenům klíčit. Projekt získal prestižní ocenění Technologické agentury ČR za rok 2022 v kategorii projekt s největším společenským významem. Informuje o tom server Brno Daily.

25.11.22

Vědci stanovili dva základní postupy. První fází je aplikace adjuvantů do půdy. Klíčovými látkami jsou takzvané hydroabsorbenty, tedy látky, které zadržují vodu v půdě. „Pro pokusy byly použity dva typy pomocných látek s touto vlastností – přírodní lignit, jehož zdroje jsou snadno využitelné, a hydroabsorbent s názvem hydrogel,“ vysvětlil Petr Salaš ze zahradnické fakulty.

V druhé fázi použili experti technologii WASP (Water Absorbing Seed Process), při níž je hydroabsorbent součástí směsi, do níž vědci ve spolupráci s německou společností zapouzdřili semena vybraných jetelovin a trav. Díky zapouzdření směsi bude mít plodina na začátku klíčení dostatek vody.

„Když se obalené osivo zaseje do půdy, zaprší na něj nebo se zavlaží, hydroabsorbent nabobtná. A když začne klíčit, má okamžitý zdroj vody. Kořeny okamžitě vyhledají hydroabsorbent, napojí se na jeho strukturu a nasají vodu,“ řekl Salaš.

Hnědé uhlí jako přírodní hydroabsorbent

Pro zlepšení degradovaných půd vědci testovali různé kombinace hydroabsorbentů a přírodního hnědého uhlí, a to jak v dílčích pokusech, tak v poloprovozních zkouškách ve spolupráci se soukromým zemědělcem. Použili jihomoravské hnědé uhlí, tedy hnědé uhlí, které není příliš vhodné pro spalování, ale dobře se hodí pro využití v zemědělství. Funguje totiž také jako přírodní hydroabsorbent.

„Neenergetickému využití hnědého uhlí, které se donedávna těžilo na jižní Moravě, se na fakultě věnujeme už dvacet let. A jedno z možných využití je právě v zemědělství jako podpora rozvoje půdní organické hmoty,“ uvedl Miloslav Pekař z Fakulty chemické Vysokého učení technického v  Brně.

Projekt upozorňuje na skutečnost, že je třeba počítat s nedostatkem vody a změnit některé zemědělské postupy. „V posledních letech máme na mnoha místech velmi intenzivní sucho a i letos se na jižní Moravě najdou zemědělské podniky, které mají nižší výnosy. Bohužel bez zásahů, na které tento projekt poukazuje, nebudeme schopni výnosy udržet. Bez vody žádná úroda nebude,“ upozornil klimatolog Jaroslav Rožnovský z Mendelovy univerzity, který se specializuje na sucho.

Pokusy v různých podmínkách

Polní pokusy probíhaly několik let na travních a jetelových porostech ve čtyřech lokalitách s různými půdními a klimatickými podmínkami – v Hodoníně, Lednici, Troubsku a Zubří. Výsledky budou užitečné pro zemědělce i všechny ostatní, kteří hospodaří na extenzivních travních porostech.

„Extenzivní v tomto případě znamená, že nemáme závlahy nebo máme extrémně suché plochy. Podmínky, které byly na pokusné ploše v Hodoníně, dnes existují například ve městech, kde je velmi obtížné udržovat a obhospodařovat travní porosty,“ vysvětlil Salaš.

Projekt „Revitalizace zemědělské půdy v suchem ohrožených oblastech ČR“ koordinovala Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity ve spolupráci s Fakultou chemickou Vysokého učení technického v Brně a komerčními partnery ze Zubří a Troubska. Zástupci týmu převzali 20. října na slavnostním ceremoniálu v Národním muzeu v Praze ocenění Technologické agentury ČR.

 

 

ZDROJ

Související

Nejmodernější genetické metody pro bezpečné potraviny i kvalitnější zemědělství

Šlechtění už staletí pomáhá zvyšovat úrodu a zkvalitňovat plodiny. Nicméně už nestačí tempu, jímž roste světová populace, ani klimatickým či politickým změnám. Genetické úpravy rostlin mění hru Vědci ale mají v rukách molekulární nůžky, díky kterým výrazně zrychlují přirozený proces šlechtění,...


Jedlé obaly na potraviny – na stole je více variant

Právě na obaly, které se dají sníst společně s potravinou, se zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Aktuálně vyvíjí jedlé balení na bázi bílkovin, které má charakter pružné kuchyňské fólie. Variant je ale vícero. „Jedlé obaly představují jednu z cest, jak redukovat...


Lesy přestávají být plícemi republiky, uhlík mizí i z půdy

V důsledku rozpadu lesů a zintenzivnění těžby se staly naopak producentem oxidu uhličitého, který dříve pohlcovaly. To je velký problém zejména v souvislosti s klimatickou změnou a klimatickými závazky České republiky. Vědci se nyní budou podrobně zabývat půdou na kalamitních holinách. Navrhnou...