Jen málokdo však v kontextu vzhledu mimozemšťanů přemýšlí podobně konzervativně jako Frank Herbert, autor dystopického románu Duna. Totiž jako o lidech stejných jako jsme my, jen dokonale přizpůsobených podmínkám své domovské planety.
Otázka, zda by na jiné planetě - podobné Zemi, vznikl totožný život jako tady u nás, zaznamenala v průběhu posledních let řadu odpovědí. A to v podobě značně protichůdných teorií.
Evoluce napříč vesmírem
Simon Conway Morris, evoluční paleobiolog z Cambridgeské univerzity, v rozhovoru pro magazín BBC Science Focus s notnou dávkou sebejistoty tvrdí, že k evoluci podobné darwinovské teorii vývoje člověka došlo i v jiných částech vesmíru.
Tato myšlenka je pak sama o sobě součástí širšího myšlenkového směru nazývaného "konvergentní evoluce". Podle této teorie se náhodné mutace, které jsou hnací silou evolučního vývoje, ve stejných prostředích zrcadlí. To znamená, že organismy, které se v podobných prostředích, byť zcela nezávisle na sobě, vyvinou, si budou vzájemně podobné.
Přesně to se v minulosti událo i na planetě Zemi. Stačí si vzít ptáky, netopýry, hmyz a prehistorické pterosaury, kteří se všichni i přes rodovou nepříbuznost vyvinuli tak, aby dokázali létat. Totéž se stalo i s očima, které nabývají u nepříbuzných druhů až čtyřiceti různých podob.
Podobné podmínky, podobné existence
"Konvergence je jedním z nejlepších argumentů pro Darwinovu teorii evoluční adaptace, avšak možná právě kvůli své naprosté všudypřítomnosti dosud nebyla doceněna," vysvětluje profesor Morris.
"Lze s dostatečnou jistotou říci, že pravděpodobnost, že se vyvine něco analogického člověku, je dost vysoká. A vzhledem k počtu potenciálních planet, jejichž existenci nyní důvodně připouštíme, pak i kdyby kostky vyšly dle našich předpokladů jen jednou ze sta hodů, stále by to vedlo k velmi velkému počtu inteligentních tvorů žijících na jiných planetách, kteří jsou pravděpodobně dost podobní člověku."
Lidé velikosti ledního medvěda?
Ne všichni vědci však s touto teorií souhlasí. Například dnes již zesnulý evoluční biolog Stephen J. Gould tvrdil, že pokud by se podařilo evoluci na Zemi resetovat, pravděpodobnost, že se znovu objeví lidé, by byla téměř nulová.
Jiný vědec, kosmolog Fergus Simpson, který působil na univerzitě v Barceloně, zdůrazňuje roli velikosti planety při předjímání povahy případného inteligentního života, který bychom zde mohli objevit.
S využitím bayesovské statistiky Simpson vyslovil domněnku, že mimozemšťané budou s největší pravděpodobností velcí asi jako lední medvědi, a to vzhledem k odhadované průměrné velikosti planet v celém vesmíru.
Na velikosti záleží
Čím nižší je totiž gravitace planety, tím větší je pravděpodobnost, že forma života nabyde větších rozměrů. A protože Země má větší než průměrnou velikost, budeme my lidé pravděpodobně menší než všichni mimozemšťané, které kdy potkáme.
Představa miliony světelných let od Země vzdálené, a přesto lidem podobné, civilizace, je jistě zajímavá. A jako ještě zajímavější se jeví otázka, jestli i tato civilizace přemýšlí o nás.
