V důsledku rozpadu lesů a zintenzivnění těžby se staly naopak producentem oxidu uhličitého, který dříve pohlcovaly. To je velký problém zejména v souvislosti s klimatickou změnou a klimatickými závazky České republiky. Vědci se nyní budou podrobně zabývat půdou na kalamitních holinách. Navrhnou hospodářské postupy, které podpoří zadržení uhlíku v půdě a budou predikovat další vývoj v souvislosti s postupem kůrovcové kalamity.
Od roku 2018 dochází k rozsáhlému rozpadu českých lesů a nepřímo i dosavadního lesního hospodářství, které se do značné míry opíralo o holosečné pěstování monokultur hlavních produkčních dřevin, zejména smrku. „Navzdory zaběhnutým poučkám a názorům o tom, že kůrovcem jsou ohroženy spíše starší porosty v mýtním věku, poslední kůrovcová kalamita dopadla v podstatě na všechny věkové třídy, snad s výjimkou nejmladších porostů do 20 let," uvedl Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (LDF).
Výsledkem jsou tisíce hektarů kalamitních holin, které bude problematické zalesnit. Na odlesněných plochách panují špatné klimatické podmínky. Dalším problémem je například nedostatek vhodného sadebního materiálu, což nezřídka vede k opětovné výsadbě smrku na ekologicky nevhodných stanovištích. „Tyto rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků," uvedl Valtera.
Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji, než dříve. Co ale tento trend přebíjí, je rozpad porostů a intenzivní těžba. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování. „Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě," upozorňuje Valtera.
Vzhledem k tomu, že tento kalamitní vývoj je v posledních letech v českém prostředí zcela bezprecedentní, budou odborníci zkoumat změny v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění anebo kombinací obojího," doplňuje Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Vědci budou situaci modelovat i v souvislosti s předpokládanými změnami druhové skladby nových lesů a jejich působením na půdu. Z pohledu dopadů změn půdního prostředí na vodní hospodářství posoudí zejména rizika ztráty živin a uvolňování potenciálně rizikových prvků z lesních půd do povrchových vod. Výsledkem bude návrh hospodářských postupů pro podporu vázání uhlíku a dalších funkcı́ půd na kalamitních plochách.
Tříletý projekt financuje ministerstvo zemědělství prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum. Kromě několika pracovišť MENDELU se na něm podílí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Česká zemědělská univerzita v Praze.
