Z výzkumu zaměřeného na studenty středních a vysokých škol z výše uvedených zemí vyplynulo, že studenti jsou obecně více pozitivní než negativní, pokud jde o jejich pocity vůči budoucnosti. Zároveň věří, že v budoucnu získají všechny dovednosti, které potřebují. Obávají se však, že se celková situace ve světě během jejich života zhorší a nabyté zkušenosti a znalosti jim nebudou stačit na to, aby svět zlepšili. Za nejdůležitější technologii považují umělou inteligenci a věří, že práce prodavače, úředníka a řidiče je nejvíce nahraditelná roboty a umělou Inteligenci. Nejinspirativnější žijící speaker je podle studentů Elon Musk.
I přesto, že pozitivní pohled na budoucnost mezi studenty dle výzkumu převažuje, ne všechny národy mají stejná očekávání. Zatímco 37 % finských studentů a 36 % maďarských studentů si myslí, že jejich budoucnost bude skvělá, ve Velké Británii takto odpovědělo 28 % ze všech respondentů a v České republice jen 20 %. „Z médií jsme zvyklí slýchat spíše ty špatné zprávy o stavu naší společnosti a budoucnosti naší Země. I tento fakt tak mohl sehrát svou roli při odpovídání studentů. Posláním naší akce je inspirovat mladé lidi, aby se na budoucnost dívali jako na prostor plný příležitostí, jak mohu svět sami svým přičiněním změnit k lepšímu. Věříme, že díky Future Port Youth ukážeme mladé generaci, že díky bouřlivému technologickému pokroku má lidstvo nesrovnatelné množství možností posunout svět dopředu. Existují tak i pozitivní scénáře budoucnosti. Jen se o ně musíme aktivně zasloužit,” říká Martin Holečko, zakladatel Future Portu a akce Future Port Youth, která se uskuteční 11. listopadu formou přednášek streamovaných přímo do škol, určených pro studenty středních a vysokých škol napříč obory a jejich učitele.
Další otázka z výzkumu cílila na připravenost studentů na budoucnost. Jako nejvíce připravení se cítí být Maďaři a to konkrétně 65 % z dotazovaných. V těsném závěsu za nimi jsou finští studenti následováni studenty českými a nakonec britskými. Velký nepoměr je mezi studenty, kteří se na budoucnost necítí být připraveni. Ve Velké Británii se jedná o 40 % respondentů, zatímco v Maďarsku je to pouhých 9 %. Zdá se, že jedním z možných faktorů ovlivňující názor Britů může být i Brexit a jeho ekonomické důsledky na zemi. Britové také v průměru uvedli nejnižší očekávanou délku života a to konkrétně 76 let. Celkový průměr odpovědí pak tvořil 80 let.
V souvislosti s budoucností se výzkum zaměřil také na roli technologií a jejich postavení v ní. Ukázalo se, že největší zálibu v nejnovějších technologiích mají finští studenti. Obdivuje je 39 % z dotázaných. Ve Velké Británií se jedná o 30 % studentů, v České republice je to 23 % a nejméně mají technologie v oblibě Maďaři, kde je jejich obdivovatelem 20 % respondentů. Z výsledků vyplynulo, že až na případ Finska klesá pozitivní vztah k technologiím úměrně se vzděláním. Vysokoškolští studenti mají tak průměrně více kritický přístup k technologiím než ti středoškolští.
Většina studentů si je vědomá rizik spojených s technologiemi. Za technologii s největším potenciálem a dopadem na lidstvo považují umělou inteligenci
Co se týče vnímání technologií jako možné hrozby, tak se této možnosti nejvíce obávají Češi. Na otázku „Myslíš si, že mohou být technologie hrozba pro lidstvo?“ odpovědělo určitě ano 22 % z dotázaných. Následováno je Finskem, Velkou Británií a Maďarskem. Odpověď spíše ano vybralo nejvíce finských studentů a to celkem 51 %. Studenti se obávají například toho, že se technologie dostanou do špatných rukou a způsobí škody na celé planetě nebo budou tak silné, že začnou dominovat nad lidstvem. Vadí jim také, že technologie nemají emoce. Stoprocentně jistí tím, že technologie pro lidstvo hrozbu nepředstavují si je nejvíce maďarských studentů. Odpovědělo tak 11 % z nich. V České republice má stejný názor pouhé 1 %.
Za nejdůležitější technologii budoucnosti označilo nejvíce studentů napříč dotazovanými státy umělou inteligenci a strojové učení. Nejvýrazněji je tomu ve Finsku, kde si to myslí přes 60 % dotázaných studentů. Důvodem může být i populární online kurz Elements of AI (Základy umělé inteligence), který ve Finsku vznikl před 3 lety. O dva roky později se ho finská vláda rozhodla přeložit a nabídnout v rámci svého předsednictví v Evropské radě zdarma všem státům Evropské unie a pomoci tak konkurenceschopnosti Evropy vůči AI velmocím USA a Číně. Českou verzi kurzu na jaře letošního roku připravil a spustil spolek PRG.AI ve spolupráci s Úřadem vlády. Po umělé inteligenci následovala v průzkumu jako nejdůležitější biotechnologie, 3D tisk, nanotechnologie, roboti, virtuální a rozšířená realita a kryptoměny.
Co dalšího vyplynulo z výzkumu:
● Za pozice nejohroženější nástupem technologií, robotů a umělou inteligencí jsou považovány profese prodavače a úředníka. Na druhém konci spektra jsou soudci, politici a právníci.
● Pokud otázku položíme obráceně, lékaři a učitelé patří mezi nejméně nahraditelné profese. Pouze 8 % studentů si myslí, že všechny profese mohou být v budoucnu nahrazeny umělou inteligencí a roboty.
● Mezi nejznámější osobnosti spojené s technologiemi patří Bill Gates, Mark Zuckerberg a Elon Musk. Angličtí studenti pak podstatně více znají zakladatele Amazonu Jeffa Bezose a zakladatele společností Virgin, Sira Richarda Bransona.
● Jako inspirujícího speakera, kterého by chtěli nejvíce vidět, uvedli studenti Elona Muska.
Výzkum byl realizován agenturou NMS Market Research metodikou online dotazníkového šetření od 23. do 30. září 2021. V každé zemi odpovídalo 200 respondentů (100 ze středních škol a 100 z vysokých škol) ve věku od 16 do 26 let.
O Future Port Youth
Future Port Youth je mezinárodní hybridní akce pro studenty všech oborů zaměřená na žhavá témata budoucnosti. Jejím posláním je inspirovat mladé lidi pozitivní vizí budoucnosti a nastartovat jejich zájem o inovativní technologie, které mohou s výhodou využít k tvorbě lepšího světa pro všechny.
Více informací na https://futureportyouth.com/
Zdroj: Tisková zpráva