Jan Handl, 24. 08. 20
Lékaři, kteří jsou empatičtí a s pacienty komunikují pozitivně, mohou snížit jejich bolesti, zlepšit jejich zotavování po operaci a zredukovat množství morfinu, který užívají. Zvládnou to i roboti?
Podle nového výzkumu není jisté, že například prostá fráze „tento lék způsobí, že se budete cítit lépe“ bude mít u pacienta nějaký účinek. Pozitivní zprávy by měly být opakovány a důležité je, aby byly konkrétní, osobní a vyřčené autoritou. Z výsledků výzkumu vyplývá, že například pozitivní zpráva, která není specifická nebo personalizovaná a je poskytována lékařem bez autority a empatie, nebude mít požadovaný účinek.
Co to znamená pro digitální zdravotní konzultace od telefonních hovorů po „careboty“, tedy inteligentní roboty poskytující zdravotní péči? Pandemie koronaviru urychlila nástup digitálních zdravotních konzultací a britský ministr zdravotnictví Matt Hancock dokonce prohlásil, že pacienti se po pandemii nebudou chtít vrátit k osobním konzultacím s lékařem. Online konzultace se samozřejmě liší od carebotových konzultací, nelze však popřít trend odklonu od interakce člověka k člověku. Digitalizace v lékařství je zaváděna příliš rychle na to, aby mohly být detailně rozvíjeny etické rámce v této oblasti. Některé pozitivní zprávy mohou být doručeny pacientovi prostřednictvím mobilního telefonu, videohovoru nebo dokonce prostřednictvím carebota. Autorita lékaře prý platí, ať už hovoří s pacientem osobně nebo telefonicky, s pokročilejšími technologiemi mohou mít někteří pacienti problém.
Studie ukazují, že autorita také souvisí s řečí těla a tu je obtížnější zprostředkovat po telefonu nebo videu. Careboti mohou autoritu zprostředkovat a bylo prokázáno, že disponují dostatečně sofistikovanou řečí těla, která vyvolává emoce. Skuteční lidé se však stále pohybují odlišně a názory odborníků na to, zda jsou digitálně asistované lékařské konzultace plnohodnotné, se liší. Některé studie ukazují, že ačkoli se digitální konzultace nezdají být na škodu, jsou odlišné (obvykle kratší) a nevíme, zda jsou stejně efektivní. Když lékař oznamuje pacientovi dobrou zprávu, roli hraje i jeho pohled, tón hlasu, případné pauzy mezi větami. To vše je důležité pro pochopení diagnózy. Jemné nuance jsou pro pacienta obtížně zaznamenatelné po telefonu, natož pomocí carebota. Výhodou carebota je, že může pracovat levněji a obslouží více lidí (nemusí spát). To pak v praxi vyváží jeho zmíněné nedostatky.
Neprobádanou oblastí je etika používání carebotů a otázka jejich samotné existence, tedy zda má význam je používat. Pokud je empatie a péče klíčovou součástí pozitivního přístupu k pacientům, je důležité vědět, zda jsou careboti schopni být k pacientovi laskaví. I když víme, že roboti mohou být vnímáni jako starostliví a empatičtí, není to totéž jako být laskavý. Některým pacientům nemusí záležet na tom, zda je empatie skutečná či předstíraná, pokud z ní mají prospěch. Na empatii carebotů je spíše třeba pracovat, rozšiřovat jí, než jí brát jako daný fakt. Vědci si jsou etických otázek vědomi a vyzývají k vytvoření rámce pro regulaci navrhování carebotů. Na konci seriózní analýzy se může ukázat, že digitálně asistovaná lékařská péče a careboti jsou stejně dobré jako osobní konzultace. V některých případech mohou být technologie dokonce lepší, mnozí pacienti se totiž mohou cítit komfortněji při sdělování intimních informací carebotovi než člověku.
Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.