Tu jako první zveřejnil deník South China Morning Post. Práce podrobně popisuje snahu čínské vlády rychle snížit úroveň znečištění před červencovými oslavami stého výročí založení komunistické strany. Přestože bylo továrnám a dalším průmyslovým činnostem nařízeno, aby před touto událostí zpomalily výrobu a dočasně tak snížily množství znečišťujících látek v ovzduší, díky neobvykle stagnujícímu počasí se částice v ovzduší udržely. Proto vědci několik hodin před akcí vystřelili na oblohu rakety naplněné jodidem stříbrným.
Jodid stříbrný se běžně používá při výsevu mraků, což je pochybná technika, která se z různých důvodů, včetně snížení znečištění, snaží přimět oblohu ke srážkám. Jodid stříbrný mění mikrofyzikální procesy uvnitř mraků a umožňuje, aby se vodní kapky spojovaly, dokud nezatíží oblohu natolik, že padají z nebe jako déšť nebo sníh. V minulosti se k těmto účelům používal také suchý led, kuchyňská sůl a kapalný propan.
Podle vědců mohl uměle vytvořený déšť pomoci snížit množství znečišťujících látek PM 2,5 v ovzduší o více než dvě třetiny, což stačí na zvýšení hodnocení kvality ovzduší podle Světové zdravotnické organizace z "průměrné" na "dobrou". Jeden z obyvatel Číny popsal odpálení raket s jodidem stříbrným deníku South China Morning Post. „Bylo to velmi hlasité, jako hrom - a trvalo to velmi, velmi dlouho... bylo to jako válka," řekl. „Pak se spustil déšť, byl docela silný.“ Vědci tvrdí, že operace proběhla během dvou hodin v noci před termínem oslav.
Pro Čínu tyto technologie nejsou žádnou novinkou. V letech 2012 až 2017 utratila za experimentální meteorologickou technologii 1,3 miliardy dolarů. Tato technologie podle státní agentury Xinhua způsobila 56 mil krychlových (233,5 kilometrů krychlových) dodatečných srážek.
A země má s touto technologií ještě větší ambice. V roce 2020 vláda údajně oznámila plán rozšířit svůj již tak rozsáhlý program modifikace počasí na území o rozloze 2,1 milionu čtverečních mil (5,5 milionu kilometrů čtverečních). Tuto oblast pak plánuje každoročně zvětšovat o dalších 38 610 čtverečních mil (100 000 čtverečních kilometrů). Celkově se čínští představitelé domnívají, že tyto programy by jen v Pekingu mohly zvýšit množství srážek o 15 %.
V současné době zkoumá možnosti technologií pro výsev mraků přibližně 50 dalších zemí. Naposledy se o rozruch postarala Dubaj, která plánuje vysévat mraky pomocí dronů (psali jsme o tom zde). Ani USA není v této technologii nováčkem; nejméně osm států ji použilo ve snaze zvýšit množství srážek v obdobích sucha a jako prostředek k potenciálnímu zvýšení sněhových srážek. Podle časopisu Scientific American utratily státní agentury v Coloradu, Wyomingu a Utahu dohromady přibližně 1,5 milionu dolarů za operace spojené s výsevem mraků v povodí horního toku řeky Colorado.
Až do nedávna bylo poměrně obtížné prokázat, jak efektivní tyto technologie jsou. Nejnovější pokroky v radarovém a počítačovém modelování však nyní pomáhají vědcům pozorování účinků výsevu oblačnosti zpřesnit.
