Gabriela Kolářová, 31. 12. 20
Vědci z Technické univerzity v Liberci pro firmu Systematic a.s. vyvinuli bezkonkurenční vysokokapacitní skladování, které obsluhují autonomní roboty. Jeho výhodou je vysoká propustnost skladu, ušetření nákladů a snížení skladovacího prostoru na polovinu. V případě velkoskladů, jaké má třeba Amazon nebo Mall, by řešení mohlo přinést úspory v desítkách milionů korun ročně.
Sloupce přepravek s dokumenty nebo zbožím jsou vyskládané jeden vedle druhého, nedělí je žádné uličky. Nad nimi na hliníkové konstrukci s kolejnicemi přejíždí několik obslužných robotů. Co chvíli spouštějí nakládací čelisti do hlubiny skladu a vyzvedávají z ní přepravku. S tou pak dojedou na místo vyskladnění, kde si ji převezme operátor skladu – jediný člověk v celém procesu. Tak fungují vysokokapacitní sklady ve světě.
Archeion také funguje na principu přepravek stohovaných na sebe a obsluhovaných pojízdnými roboty. Má však několik jedinečných charakteristik a slibuje další. Skladové roboty tým vyvinul tak, aby byly schopné alespoň v jednom směru přejíždět nad přepravkou. Pokud se robot potřebuje dostat pro přepravku v hlubší vrstvě sloupce, může boxy nad ní vyskládat navrchu kolem sebe, čímž dočasně zablokuje trasy ostatním robotům. „Objížďky“ jsou pak náročné časově i organizačně a odpadají, když další robot dokáže přepravku, jež mu stojí v cestě, nadjet.
Cílem je mít dvacet na sobě vystohovaných přepravek ve sloupci, tím by byl systém světově unikátní. Stohování tolika přepravek je náročné na nosnost těch spodních, firma se však již výrazně posunula ve vývoji materiálové a konstrukční optimalizace přepravek, které by takové zatížení dlouhodobě snesly.
Nyní ve skladu Systematic používají konvenční euroboxy z plastu s nosností 25 kg a ve stohu jich mají až šestnáct na sobě. Celý sklad v Kácově, kde probíhají zátěžové testy, zatím čítá 2000 přepravek, které obsluhují tři pojízdné roboty.
Strojní část robotů vyvinuli na Fakultě strojní TUL. Tým pod vedením Ladislava Ševčíka jim věnoval dva roky a dopracoval se k výsledku, který má v rámci vysokohustotního skladování další ojedinělé vlastnosti. „Robot je vymyšlený jako skládačka, navrhli jsme ho a zkonstruovali z pěti modulů tak, aby bylo možné velmi operativně řešit případné závady a servisní výměny dílů. V zadání také bylo, aby robot dokázal „uchopitʻ jakoukoliv přepravku nehledě na typ úchytu. I to jsme splnili,“ říká profesor Ševčík.
Na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL zase naši vědci vyvíjeli firmware pro řízení robotu a kompletní řešení obvodů včetně napájení i zapojení. „Standardní průmyslová automatizace je stavebnice osazená v rozváděči s napájením přes kabel. U skladového robota je vše navrženo tak, aby si tuto výbavu nesl s sebou bez rozváděče. Přitom tu výrazně působí síly vyvolané pohybem robotu, včetně vibrací. To vše navíc není napájeno ze sítě, ale z baterií. Pokud se baterie vybije na definované procento, plánovací systém nechá robot dokončit zadanou úlohu a odešle ho na nabíječku,“ přibližuje doktor Beran, který multioborový tým na Technické univerzitě v Liberci vedl.
Zapojil se také Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI). Z jeho laboratoře systémové integrace pochází návrh plánovače akcí, který přijímá úkoly z fronty požadavků a podle toho ukládá robotům činnost. Cesty robotů se plánují v reálném čase za pomoci algoritmu, který aplikuje prvky umělé inteligence. Algoritmus zohledňuje aktuální stav skladu a najde optimální trasu pro pohyb každého robota. Primárním kritériem je nekolizní pohyb robotů. Algoritmus proto plánuje trasy tak, aby minimalizoval počet jejich křížení.
„Roboty mohou i kooperovat. Jeden vytáhne šest boxů, aby se dostal k sedmému v pořadí. Ve chvíli, kdy ho odváží na předávací post, další roboty štosují zpátky těch šest vytažených přepravek,“ říká Dalibor Frydrych z CxI, který se spolu s kolegy na vývoji plánovače podílel. Realtime automatický plánovač také řeší optimální uložení přepravek, kdy ty často používané jsou uloženy co nejvíce nahoře, a zároveň hlídá jejich opotřebení.
K nápadu firmu přivedla vlastní praxe. Systematic a.s. se už více jak 25 let zabývá zpracováním a archivací fyzických papírových dokumentů. V centrální spisovně v Kácově obhospodařuje zhruba 1,5 milionů šanonů s desítkami milionů dokumentů, které si u ní uložilo přes 600 především nadnárodních, ale i českých firem.
Lidé z vedení Systematic chtěli zapojením liberecké univerzity v první řadě vyřešit problém se svými skladovacími možnostmi, od začátku ale pomýšleli i na to, že pokud se vysokohustotní skladování podle jejich představ podaří vědcům realizovat, budou mít v rukách jedinečné řešení i pro sklady či archivy jiných firem. „Systém jsme podle přání firmy Systematic navrhli tak, aby sklad mohl růst do výšky i do šířky, a to za provozu nebo jen s minimálními omezeními,“ dodává docent Frydrych.
Dopad:
Nový systém uspoří i více jak polovinu skladového prostoru, roboty zas manipulační práci skladníků – propustnost skladu se tím výrazně navyšuje. Oproti klasickým skladům ubyly uličky pro skladníky a jejich techniku a ubyli i skladníci. Výrazně se také zkrátil čas, který je potřeba k dohledání a „vychystání“ zboží v přepravce.
„Když se ušetřený prostor a čas sečtou, vyjdou už pro malý sklad značné úspory, které se v případě těch největších skladů, jako má třeba e-shop Mall.cz, mohou pohybovat v desítkách milionů korun ročně. Umím si představit, že právě velké e-shopy by náš systém mohl zaujmout,“ říká Petr Helcl, ředitel společnosti Systematic a.s., pro kterou odborníci ze tří libereckých univerzitních pracovišť vyvinuli nový skladovací systém Archeion, jenž firma už zprovoznila ve svém centrálním skladu v Kácově.
Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.
