Přerušovaným půstem ke zdraví a dlouhověkosti
Technologie

Přerušovaným půstem ke zdraví a dlouhověkosti

10.05.21

Jaroslav Major, 16. 06. 20

Není žádným tajemstvím, že pravidelný přerušovaný půst vede k dlouhověkosti a pomáhá snižovat nejen riziko obezity, ale také hypertenze a diabetu. Řada vědeckých studií rovněž dokázala, že přerušovaný půst má příznivé dopady na lidskou psychiku, myšlení a paměť.

Přechod na pravidelný půst omezuje citlivost vůči stresu a zvyšuje neuroplasticitu mozku, tedy jeho schopnost se vyvíjet v průběhu života. Proto  starší lidé, kteří přešli na životní rytmus, jehož součástí je tento druh diety, vykazují obvykle lepší výsledky v oblastech verbální paměti než ti, co žádný přerušovaný půst nepodstupují. Kdybychom se všichni začali pravidelně postit, zdraví celé populace by to nesmírně prospělo.

Takže v čem je problém?

Zdá se, že největší překážkou je lidská pohodlnost, setrvačnost v myšlení a zaběhnuté stereotypy. Jíst jen v omezených časových úsecích je praxe, u níž málokdo vydrží, protože naše civilizace je zvyklá na tři jídla denně. Pokud tento rytmus porušíme, cítíme se hladoví, podráždění a nesoustředění. Ovšem stačí jen dva týdny až měsíc a vaše tělo i mozek si na nové vzorce stravování zvyknou a přijmou je jako úplně normální.

Existují dva druhy přerušovaného půstu. Při prvním z nich člověk může jíst jen v omezené denní době šesti až osm hodin po probuzení a ve zbývajících 16 až 18 hodinách drží půst. Při druhém typu může člověk pět dní v týdnu jíst prakticky kdykoli a ve dvou dnech naopak vůbec (nebo maximálně 500 kalorií).

Nové výzkumy naznačují, že nejúčinnějším a nejudržitelnějším typem přerušovaného půstu je ten první, obzvlášt, když se kombinuje s  výživnou rostlinnou stravou středomořského typu. Náš metabolismus se navíc tomuto rytmu dokáže snadno přizpůsobit.

Vědci z University of Alabama provedli pokus se skupinou obézních mužů. Polovina skupiny se směla stravovat pouze v době od 7 do 15 hodin, zatímco druhá si stravu rozložila do 12 hodin (7-19). Po pěti týdnech experiment vyhodnotili a zjistili překvapivou věc.  

Obě skupiny si udržely svou hmotnost (nikdo nepřibral, ani nezhubl), ale „osmihodinoví“ měli dramaticky nižší nižší hladinu inzulínu a výrazně nižší krevní tlak. Celkově se zlepšil jejich metabolismus a subjektivně se jim snížila chuť k jídlu, aniž by trpěli pocity hladu.

Dietologové proto doporučují namísto drastických diet přejít nejdříve na režim přerušovaného půstu. Hubnutí pak přijde úplně samo...

Související

Vědci v Jižní Koreji vyvíjí tetování pro sledování zdraví

Vědci z Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) ve městě Daejeon jihozápadně od Soulu vyvinuli elektronický tetovací inkoust vyrobený z tekutého kovu a uhlíkových nanotrubiček, který funguje jako bioelektroda. Po připojení k zařízení pro elektrokardiogram (EKG) nebo jinému...


Víc než polovina dospívajících používá aplikace zaměřené na zdraví

Nedostatek fyzické aktivity u dětí a adolescentů představuje mezinárodní problém. Podle předpandemických dat Světové zdravotnické organizace měla dostatečný pohyb jen necelá pětina českých dětí a dospívajících. Světová zdravotnická organizace doporučuje dětem a dospívajícím vykonávat středně až...


Profesor z Harvardu v tom má jasno: Náš vesmír stvořili mimozemšťané v laboratoři

Izraelsko-americký teoretický fyzik Avi Loeb se v minulosti na titulní strany novin dostal kvůli tvrzení, že mimozemské civilizace nám na naše zprávy po dobu 3 000 let určitě neodpoví. O záhadném vesmírném objektu zvaném Oumuamua se domníval, že by mohlo jít o mezihvězdnou kosmickou loď nebo...