Pavel Kysilka, z Indexu Lidových novin 31. LEDNA 2018
Rok 2017 udělal z bitcoinu – původně z hračky technologických fandů a sázky spekulativních investorů – téma „hospod a ulice“. Psychóza a manipulace vyhnaly jeho cenu do výše, která z řady lidí udělala korunové miliardáře. Z některých natrvalo, z jiných aspoň na pár dní.
Bitcoin je pouze jednou ze zhruba patnácti stovek existujicích kryptoměn. Jeho prvenství a investorská horečka mu ale zjednaly věhlas a vybudily pozornost ke kryptoměnám vůbec. Správně řečeno k takzvaným kryptoměnám. Ve skutečnosti tato komodita nenaplňuje nic z toho, co od měny potřebujeme.
Co dělá měnu měnou
Abychom něco uznali za měnu, musí tato věc naplňovat některé naše zcela konkrétní potřeby a očekávaní. Zejména touto věcí můžeme kdykoliv platit, a to díky tomu, že ostatní ji jako platidlo akceptují. Měna dále uchovává hodnotu: můžeme jejím prostřednictvím třeba spořit nebo udržovat stabilní hodnotu závazku (dluhu) jiné osoby vůči nám. A můžeme v ní vést účetnictví bez dramatických výkyvů a zkreslení.
Jak to funguje u klasických měn
Podstata měny a centrální banky, která za ni nese odpovědnost, se nesnadno chápe a obtížně vysvětluje. I když se vám osvěta podaří, tazatelé vykazují nervozitu nad tím, do čeho to vlastně vkládají svoji důvěru a úspory. Nervozitu opravněnou. Proč? Měnu totiž dělá měnou pouze všeobecná důvěra, že daná věc jako měna může a bude dobře sloužit. Je pravdou, že tato důvěra není slepá, opírá se o pár věcí: o zákony, třeba o centrální bance, o důvěryhodnost a odbornost lidí v jejím čele a v aparátu, o víru v nezávislost měnové politiky na politicích a zájmových skupinách, o transparentnost a skládaní účtů centrální bankou, o ústavní a zakonné procesy jmenování a odvolávání vedení centrální banky, o dlouhodobou úspěšnost její měnové politiky a o názory odborníků a odborných médií na její výkonnost a důvěryhodnost. Žádná z těchto opor a dokonce ani jejich celek ale nefunguje dokonale. Chyby či politická selhání některých centrálních bank ožebračily ve dvacátém století celé národy, způsobily hluboké krize, a vehnaly masy do náručí diktátorů a totalitních ideologií.
Co kryptoměny na rozdíl od měn neumí
Když pomineme excesy, kterých se dopustily některé centrální banky, můžeme se dopátrat podstatného rysu zdravé a všeobecně přijímané měny. Centrální banky udržují množství peněz (měnovou zásobu) na takové úrovni, aby hodnota peněz vůči zboží a jiným měnám nepodléhala nadměrným výkyvům. Můžeme se tedy spolehnout, že naše úspory i půjčky jiným lidem si v čase uchovají svoji kupní sílu vůči zboží nebo tŕeba dolaru. Centrální bance se tuto stabilitu daří udržovat tak, že nabídku peněz (lidově „tisk“) přizpůsobuje poptávce po penězích. Co je poptávkou po penězích? Zjednodušeně řečeno: výroba zboží a služeb v ekonomice. Když totiž něco vyrábíme a nabízíme, poptáváme tím vlastně peníze od zakazníků. Když centrální banka přežene tisk peněz, vyvolá jejich přebytek nad nabízeným zbožím. Výsledkem je růst cen zboží, tedy inflace, a oslabení kurzu měny vůči zahraničním měnám. Tedy znehodnocení úspor a reálné hodnoty dluhů. Centrální banky se proto snaží flexibilně měnit množství peněz podle potřeb a výkonu ekonomiky. To je něco, co kryptoměny včetně bitcoinu nikdy nedokáží. Jejich „tisk“ je totiž z podstaty věci předem zakódován určitou matematickou formulí, a je tedy jednou pro vždy dán. To má sice výhodu, a to, že nikdo nemůže svévolně zasáhnout do emise kryptoměny, a třeba se tím obohatit na úkor ostatních. Problémem ale naopak je, že hodnota bitcoinu a ostatních kryptoměn je zmítána výlučně poptávkou. A protože nabídka bitcoinů a dalších kryptoměn se jí neumí ani nesmí přizpůsobit, „odskáče“ to vždy dramaticky jejich cena. Ta lítá nahoru a dolu, což dále posiluje psychózy, spekulativní horečky a manipulace. To dál přilévá další oheň či mráz do poptávky po kryptoměně.
Žádnou ze zmíněných opor, které jakkoli nedokonale fungují u klasické měny a centrální banky, u kryptoměn nenajdeme. Průzkum na ulici by dnes ukázal, že tipy, za kolik budeme nakupovat euro v lednu 2019, se vejdou do rozumného intervalu důvěry dejme tomu 23-26 korun. Podobně by dopadnul třeba odhad korunové ceny piva, Octavie atd. A jaká že může realisticky být hodnota bitcoinu v lednu 2019? Klidně 50 000 dolarů stejně jako 1 dolar. O všem rozhoduje naprosto nepredikovatelná masová psychóza investorů a jejich víra či nevíra, že bitcoin bude lákat nové a nové spekulanty. A bohužel i úmyslné manipulace. Ať slovní nebo realné.
V čem je přesto bitcoin geniální
S bitcoinem se ale zrodila nová technologie – blockchain. Ta s námi bude dlouho poté, co samotný bitcoin zapadne do stejné kapitoly historie jako spekulativní horečka v Nizozemí 17. století kolem cibulek tulipánů. Cena cibulky se v jedné chvíli také vyšplhala do bitcoinových výšin, tehdy až nad cenu domu v Amsterdamu. Cibulky učinily milionáře z těch, co z letadla zavčas vyskočili. Tedy prodali cibulky za nesmyslně vysoké ceny naivním investorům. K záplavě těch, kteří prodělali majlant, patřil i Rembrandt. Ekonomický princip byl tentýž, jaký dříve nebo později zaparkuje bitcoin na investiční smetiště: dočasná poptávková psychóza a manipulace versus velmi omezená nabídka – cibulek či bitcoinů. Mimochodem: až uslyšíme „investorské celebrity“ mluvit o skvělé budoucnosti bitcoinu a jejich „pevné víře a investičním odhodlání“, můžeme skoro s jistotou vzít jed na to, že slovně podporují cenu bitcoinu, aby z něj mohli vyskočit se ziskem, než se bitcoinové letadlo zřítí. Říká se tomu slovní manipulace.
Po cibulkách zůstaly krásné květy. Po bitcoinu zůstane blockchain.
Internet změnil svět a naše životy. Je sítí pro komunikaci, sdílení a výměnu informací, obrázků, hudby, filmů, peněz. Blockchain se brzy stane naším „internetem hodnot“. Budeme na něm stejně masově jako na internetu směňovat a obchodovat hudbu, byty, elektřinu, zboží, sledovat jejich původ, změnu vlastníků, provozovat „chytré“ kontrakty, hlasovat o všem možném včetně parlamentu. To vše decentralizovaně, bez jakékoliv centrální účetní, administrativní či notářské autority, k níž bychom museli mít důvěru a nějak ji kontrolovat. A se zabezpečeným, autorizovaným a anonymizovaným přístupem všech účastníků v reálném čase ke shodným, spolehlivým údajům o aktuálním stavu transakčniho systému a o jeho nezměnitelné historii. Pravý poklad neleží v bitcoinovém blátu, nýbrž v technologii skryté pod ním.
