Čeští muži mají šanci na dožití téměř o tři roky vyšší než ti slovenští. Střední délka života žen v tuzemsku je pak o více než dva roky delší než na Slovensku.
V roce 1993, kdy se Československo rozdělilo na dvě země, činila v Česku střední délka života u mužů 69,3 roku a u žen 76,5. Do roku 2019 se v Česku u mužů prodloužila o sedm let na 76,3 roku a u žen o 5,6 roku na 82,1. Na Slovensku je střední délka života kratší. V roce 2019 činila 74,3 roku u mužů a 80,8 roku u žen.
Epidemie covidu-19 v posledních dvou letech, kdy se zvýšila úmrtnost, výrazně zkrátila střední délku života v obou zemích. V loňském roce měli čeští muži šanci dožít se 74,1 roku a ženy 80,5 roku, zatímco na Slovensku to bylo 71,2 roku, respektive 78,1 roku.
Populace v obou zemích stárne. V České republice tvoří senioři nad 65 let více než dvacet procent z 10,5 milionu obyvatel. V polovině století to může být 29 procent. Na Slovensku, které má 5,5 milionu obyvatel, je podíl osob starších 65 let nyní nižší. Statistici ale varují, že v roce 2050 by mohl rovněž dosáhnout 29 procent a o deset let později dokonce 31 procent.
Různé důchodové systémy
Pokud jde o starobní důchody, čeští důchodci dostávají o něco více než ti slovenští. Zároveň ale platí více na sociálním pojištění. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení v září činil 517 eur, což odpovídá 12 692 korunám.
Důchodové systémy obou zemí se však liší. Ten český má nyní dva pilíře, slovenský tři. Základem obou je průběžný solidární pilíř, do kterého plynou povinné platby sociálního pojištění. Ty jsou v Česku vyšší než na Slovensku.
Slováci si navíc mohou třetinu povinných plateb pojistného posílat do druhého pilíře, na svůj osobní účet spravovaný penzijními společnostmi, na kterém si mohou zvolit investiční strategii ve fondech. Na Slovensku tak už učinilo celkem 1,68 milionu lidí. Takto naspořené peníze mohou čerpat v řádném nebo předčasném důchodu. Spoření ve třetím pilíři je nepovinné. Povinné je pouze pro lidi v rizikových profesích, přičemž jim na něj musí přispívat zaměstnavatelé.
V České republice zavedla druhý důchodový pilíř pravicová vláda v roce 2013. Středo-levicový kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL jej však o tři roky později zrušil. V současné době mohou Češi uzavřít pouze penzijní připojištění.
Experti upozorňují, že čeští senioři jsou závislí na důchodech ze solidárního veřejného systému, který je nyní neudržitelný. Stát na důchody vydává více peněz, než kolik vybere na platbách sociálního pojištění. Vláda nyní slibuje reformu důchodového systému.
Vyšší věk odchodu do důchodu
Věk odchodu do důchodu se v obou zemích postupně zvyšuje. V České republice má v příštím desetiletí dosáhnout 65 let. Podle některých ministrů se bude pravděpodobně dále zvyšovat kvůli zadlužení důchodového systému a stárnutí populace.
Na Slovensku se má věk odchodu do důchodu postupně zvyšovat až na 64 let, vyplývá z údajů tamního ministerstva práce a sociálních věcí.
