Jaroslav Major, 15. 5. 20

V posledních letech se zdálo, že veškerý příští pokrok na poli fotografické techniky se odehraje především v oblasti světlocitlivých čipů a kvalitního zpracování získaného signálu. V oblasti optiky, která je základem fotografických kamer, už údajně bylo všechno vynalezeno. Proto se s velkým zájmem v odborných kruzích setkala zpráva z University of Utah, podle níž se tamnímu týmu podařilo vyvinout ultratenký objektiv, který nevyžaduje zaostření, a přesto podává perfektně ostré snímky. Sen miliónů fotografů se tak zdá být na dosah ruky.

"Naše ploché čočky mohou podstatně snížit hmotnost, složitost a náklady na fotoaparáty a další zobrazovací systémy a zároveň zvýšit jejich funkčnost," prohlašuje vedoucí výzkumného týmu Rajesh Menon z University of Utah. „Taková optika by mohla umožnit výrobu tenčích smartphonů, vylepšených a menších kamer pro biomedicínské zobrazování a hlavně kompaktnější fotoaparáty a kamery pro běžné spotřebitele.“

Menonův tým už dokonce vyrobil prototyp fotoaparátu, na němž dokazuje, že pomocí jediného objektivu o tloušťce asi jedné tisíciny palce (25,4 µm) lze získávat perfektně ostré fotografie. V posledním vydání časopisu Optica, vydávaném Americkou společnosti optiků, Menon a jeho kolegové popisují nový plochý objektiv a ukazují na praktických příkladech, jak dokáže dokonale ostře zobrazovat objekty, které jsou od sebe vzdáleny asi 6 metrů, což je s tradičními objektivy nemožné.

Tajemství nových čoček spočívá v tom, že využívají optických vlastností nanostruktur nanášených v tenké vrstvě na plochý průhledný materiál. Bližší podrobnosti výzkumný tým univerzity v Utahu z pochopitelných důvodů zatím neuvedl. Vědci nicméně tvrdí, že konstrukční přístup, který použili, je tak univerzální, že lze vytvářet komponenty prakticky s neomezenými optickými vlastnostmi v celém viditelném i neviditelném spektru, navíc při velice nízkých výrobních nákladech.

"Nový objektiv by mohl najít uplatnění v řadě dalších aplikací mimo fotografii. Je například využitelný v systémech LIDAR, což je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu, která se využívá u všech vyvíjených systémů autonomního řízení automobilu,“ vysvětluje Menon. Ostatně největší zájem o nový vynález projevují kromě výrobců mobilních telefonů právě automobilky. Zdá se, že nové objektivy by mohly značně uspíšit vývoj nové generace chytrých vozidel.