Jaroslav Major, 23. 06. 20
Počet obézních lidí dosahuje ve světě alarmujících čísel a Česká republika je v této kategorii na samé špičce. Polovina dospělých v České republice má vyšší než normální hmotnost a tento podíl se nedaří snižovat, počet obézních osob od počátku 90. let dokonce stoupá. Choroby spojené s obezitou jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí, kterým je možné předcházet, po onemocněních souvisejících s kouřením. Samozřejmě, že všichni obezitou postižení vědí velice dobře, co by měli dělat, aby se této choroby zbavili – méně a lépe jíst, a hlavně více se pohybovat. Jenže většina naráží na nejsilnější překážku, kterou je přirozená lidská lenost a pohodlnost. Jo, kdyby vědci objevili nějaký zázračný lék…
Zdá se, že nyní se výzkumníci tomuto věčnému snu tlouštíků přiblížili. Webster Santos, profesor chemie z univerzity Virginia Tech nedávno zveřejnil výsledky svého několikaletého bádání, které vypadají velice nadějně. Podařilo se mu totiž identifikovat malý mitochondriální rozpojovač s názvem BAM15, který dokáže snižovat hmotnost tělesného tuku, aniž by k tomu bylo nutné omezovat přísun potravy. Molekula navíc snižuje inzulínovou rezistenci a má příznivé účinky na oxidační stresy a tvorbu zánětů.
Mitochondrie je buněčná organela složená z vnitřní a vnější membrány. Její hlavní funkcí je tvorba molekul ATP, které jsou generátorem buněčné energie. Spalování živin v těle je spojeno právě se syntézou těchto molekul. Při bedlivém zkoumání tohoto procesu zjistili Santos a jeho tým, že nenápadný mitochondriální rozpojovač dokáže změnit metabolismus buněk. Dalším výzkumem potvrdili, že BAM15 není nijak toxický ani ve velkých dávkách, a hlavně, že nijak neovlivňuje saturační centrum v mozku, které signalizuje našemu tělu, zda máme hlad, nebo zda se cítíme nasyceni.
Tato skvělá zpráva z vědeckého světa má však jedno ale – všechny dosavadní pokusy byly prováděny pouze na myších. A v tom je trochu problém. Pokusy ukázaly, že doba, po kterou je BAM15 aktivní v těle myši, je příliš krátká na to, aby u člověka vyvolala žádoucí účinek. "V podstatě hledáme přibližně stejný typ molekuly, ale musí vydržet v lidském těle podstatně déle, aby mohlo být dosaženo kýženého efektu. Teď pracujeme na optimalizaci chemické struktury sloučeniny. Dosud se nám podařilo získat několik stovek podobných molekul,“ řekl Santos.
Kromě léčby a prevence obezity a diabetu si od nového objevu hodně slibují pacienti trpící nealkoholickou steatohepatitidu (NASH), což je onemocnění jater, které se vyznačuje zánětem a hromaděním tuku v játrech.
