Giganti Silicon Valley pomohli stvořit Donalda Trumpa. A ten je teď sráží na kolena
Když nemůžu vzbudit lásku, alespoň se mě budou bát! Slavný citát z ještě slavnějšího románu Mary Shelleyové perfektně vystihuje vztah nového amerického prezidenta a jeho největších firem. Donald Trump chtěl hned po zvolení zakopat předvolební válečné sekyry, na dýmku míru dorazili do New Yorku i kapitáni technologických gigantů ze západu USA. Střet o imigraci ale ukázal, jak rychle se úsměvy rozplynuly.
Společná žaloba sto třiceti technologických firem proti Trumpově dekretu se dá jen těžko vnímat jako přátelské gesto. Jenže IT společnosti k životu potřebují neustále nasávat mozky z celého světa. V čele Microsoftu a Googlu ostatně stojí původem indičtí inženýři. Nejde tedy o cenu, ale především v americké populaci prostě není dost programátorů, kteří jsou schopní dávat dohromady všechny ty neustále rostoucí vyhledávače, sociální sítě nebo třeba umělou inteligenci, která bude řídit vaše auto a nakonec i celý svět.
Zánovní nájemník domku na washingtonské Pennsylvania Avenue číslo 1600 však získal svůj čtyřletý kontrakt nejen slibem, že zajistí bezpečnost, ale především tím, že vrátí pracovní místa zpět do USA. Avšak korporace v čele s Applem své miliardové zisky mají právě z toho, že telefony, počítače, tablety či hudební přehrávače vyrábí za levno v Asii a za draho prodávají zpátky na domácí půdě. Naopak to půjde jen stěží a vyhlídky na nějakou Trumpovu obchodní válku s Čínou také vyvolají v Kalifornii nadšení jen sotva.
Do třetice nová administrativa šlape na kuří oko nejen byznysu se softwarem a hardwarem, ale i s multimediálním obsahem. Hudba a videa představují zvláště ve vysokém rozlišení stále větší objemy dat a vlastníci pevných a mobilních sítí mají stále větší nutkání si za ně nechat platit od firem, jako je online videotéka Netflix. Jejich nedávný střet vyřešil regulační úřad FCC pod vedením nominanta předchozího prezidenta Baracka Obamy, a dokonce na jeho přímý zásah ve prospěch internetu. Trump jako jednu z prvních věcí po inauguraci jmenoval jediného kritika tohoto řešení ve vedení regulátora jeho novým šéfem.
Stvořili jsme Donalda!
Na střetu výrazného politika, který slibuje zásadní změnu kurzu, s odvětvím, které se naopak těšilo přízni jeho předchůdce, není vůbec nic nového. Jak ale nedávno napsal Jason Tanz v modle technologické žurnalistiky, magazínu Wired, moderní a progresivní IT sektor naprosto zásadně přispěl ke vzestupu Donalda Trumpa, který pro něj samotný ztělesňuje zpátečnictví či návrat „starých pořádků“.
Silicon Valley plné „ajťáků“ v srdci vyznává utopistické ideje svobody hraničící až s anarchií. Nejlépe takzvanou „hackerskou“ morálku definoval Steven Levy v knize příznačně nazvané Hackeři už v roce 1984. Základními principy jsou absolutní svoboda informací, s tím úzce související neomezený svobodný přístup k počítači a dnes i internetu a také možnost – či přímo právo – s jejich pomocí tvořit umění a „krásu“. Víra, že technologie a inovace mohou a mají změnit život k lepšímu, je základní maximou. Stejně ale i nedůvěra ke stávajícím autoritám a státu a z toho plynoucí snaha o decentralizaci, na níž ostatně stojí samotná světová síť. Zkrátka liberální hodnoty, které vyhovují schopným a sebevědomým elitám a vyvolávají odpor a strach u těch méně šťastných.
Vzpoura odspodu
Moderní otevřený svět, který technologie stvořily, děsí lidi právě pro prakticky neomezenou svobodu. Desítky let od dob slavného Ericha Fromma popisují psychologové paradox, kdy lidé sice volají po co největší míře osobní volnosti, ta jim ale nepřináší pocit štěstí, právě naopak. Nekonečné možnosti přináší společně se stále se zrychlujícím tempem změn i nutnost se rozhodovat a hlavně nejistotu. Ještě pár dekád nazpět bylo možné získat jistou práci, zůstat v ní většinu života, s vidinou stabilního příjmu postavit dům, v něm vychovat děti a poslat je na dobrou školu, aby se měly zase o trochu lépe. Třeba v jednom ze států středu USA, které převážily loňské prezidentské volby.
Internet a sociální sítě ale daly Trumpovi zároveň i nástroj, jak tyto lidi a jejich obavy přesně a naprosto účinně oslovit. Za novým nejmocnějším mužem planety stojí i někteří libertariáni ze světa nul a jedniček, jako jsou investor Peter Thiel nebo vizionář Elon Musk, oba mimochodem imigranti. Nedá se tedy čekat, že Trump technologie zničí, zastavit pokrok ostatně nejde a on nejspíš ani nechce. Jeho politika ale může IT tahounům hodně znepříjemnit život doslova odspodu.
Protesty proti antiimigračnímu dekretu spustili samotní zaměstnanci, ne šéfové technologických firem, které nadbíhají vítězným republikánům doslova jako o život. Šéf Uberu musel odejít z poradního sboru prezidenta, aby uklidnil vášně kolegů. A pokud se budou „hackeři“ v měnící se Americe cítit nepříjemně, mohou odejít. Jak prorokuje list Financial Times, vydělat by na tom mohla Evropa. Tedy do chvíle, než najde svého Trumpa.
Jan Klesla, Lidové noviny
