Jan Handl, 27. 12. 20

V přípravách na společnou evropsko-ruskou misi na Mars bylo dosaženo klíčového milníku. Startovat by se mělo v roce 2022.

Evropská kosmická agentura a Roskosmos spolupracují na projektu ExoMars již od roku 2016, kdy byla na oběžnou dráhu Marsu dopravena atmosférická sonda. Ta vypustila k povrchu Marsu modul, který ale přestal vysílat a havaroval. Nyní bude rusko-evropská spolupráce pokračovat dopravením prvního neamerického planetárního roveru na Mars.

Ve společnosti Thales Alenia Space, sídlící ve francouzském Cannes, byly provedeny testy způsobilosti a kompatibility součástí mise na Mars. Evropský rover pojmenovaný Rosalind Franklin, který bude na Marsu hledat život, byl propojen s ruským modulem Kazačok (Kozáček). Ten jej dopraví na povrch Rudé planety.

Robota pro misi na Mars, zkonstruovaného ve Velké Británii, bylo možné vidět „sedět“ na vrcholu ruské přistávací jednotky. Takto bude cestovat a přistávat na Marsu. Rover Rosalind Franklin a přistávací modul Kazačok budou uzavřeny v kapsli a poté připojeny k modulu, který je vynese do vesmíru. Úkolem kapsle bude chránit rover a Kazačok před vysokými teplotami, se kterým se setkají při vstupu do atmosféry Marsu. Všechny prvky mise musí projít nejen fyzickou kontrolou shody, ale také testováním elektrického, napájecího a datového spojení mezi nimi. Jakmile budou testy v Cannes uspokojivé, budou součásti mise rozebrány k odeslání na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, odkud se bude startovat.

Mise by měla začít v září 2022 startem ruské nosné rakety Proton, přistání na Marsu má proběhnout v červnu 2023. Cílem je destinace zvaná Oxia Planum. Vědci doufají, že tam mohou být důkazy o mikrobiální aktivitě staré miliardy let. Společný evropsko-ruský projekt, známý jako ExoMars, měl vyrazit se Země už v létě roku 2020, ale technika nemohla být připravena včas, částečně kvůli koronavirové epidemii.

Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.