Jan Handl, 13. 12. 20

Nový výkonný dalekohled vyvinutý australskými vědci zkoumal rekordní rychlostí galaxie a odemkl tak nejhlubší tajemství vesmíru. Australian Square Kilometre Array Pathfinder (Askap) provedl svůj první průzkum celé jižní oblohy a zmapoval přibližně tři miliony galaxií za 300 hodin.

Vědci použili dalekohled na observatoři ve vnitrozemí západní Austrálie k pozorování 83 % oblohy. Výsledkem je podle australské vědecké agentury CSIRO nový atlas vesmíru. Průzkum Rapid Askap Continuum Survey mapoval miliony bodů, většina z nich jsou vzdálené galaxie. Asi milion z těchto vzdálených galaxií bylo díky novému dalekohledu pozorováno vůbec poprvé.

Generální ředitel CSIRO Larry Marshall uvedl, že průzkum odhalil nejhlubší tajemství vesmíru. „Askap aplikuje nejnovější vědecké poznatky a technologie na prastaré otázky týkající se záhad vesmíru a vybavuje astronomy po celém světě novými průlomovými prostředky k řešení jejich výzev,“ shrnul význam teleskopu Marshall.

Vědci očekávají, že v budoucích výzkumech objeví desítky milionů nových galaxií, uvedl hlavní autor projektu a astronom CSIRO David McConnell. Dalekohled mapoval oblohu nebývalou rychlostí a velmi podrobně. Výsledek dokazuje, že průzkum celého nebe lze provést spíše v řádu týdnů než let.

Přístroj má zvláště široké zorné pole, což mu umožňuje pořizovat detailní panoramatické snímky oblohy. Kvalita dalekohledu umožnila, že vědcům stačilo zkombinovat 903 snímků a vytvořit úplnou mapu oblohy. Ostatní významné dalekohledy vyžadují kombinaci desítek tisíc snímků, aby bylo možné sestavit mapu celého nebe. Vlastní hardware a software CSIRO zpracoval 13,5 miliardy GB dat generovaných dalekohledem. Tato surová data byla generována rychleji, než celý australský internetový provoz. Astronomové budou schopni statisticky analyzovat velké populace galaxií stejným způsobem, jako sociologové používají informace z národního sčítání lidu.

Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.