Pavel Kysilka, rozhovor pro Český Autoprůmysl 25. LEDNA 2017, rozhovor vedl Miroslav Konvalina
Postavení českého autoprůmyslu dnes a zítra
Pane Kysilko, začnu tím, čím jste svůj projev v Průhonicích končil. Ocenil jste český autoprůmysl za to, že hájí širší zájmy prosperity celého Česka a jeho ekonomiky. Jaké to má podle vás důvody?
Autoprůmysl za sebou táhne celou řadu dalších oborů, nejen elektroniku, textil, gumu, sklo, plasty, ale v širším pohledu i technické, obchodní a ekonomické vzdělávání a infrastrukturu. V jednadvacátém století se k tomu přidávají umělá inteligence, lasery a senzory, 3D tisk a nanotechnologie. Základna, kterou pro tohle všechno v Česku máme, má tradiční kořeny, které sahají až do druhé poloviny devatenáctého století.
To, že je tuzemský autoprůmysl tahounem české ekonomiky platilo i v loňském roce. Bude to v krátkodobé perspektivě neměnné, nebo vidíte některá rizika?
Loňské výsledky našeho autoprůmyslu jsou vynikající. Je na nich vidět nejen silná globální a domácí poptávka, ale i vnitřní dynamika a inovativnost tuzemských fi rem. Krátkodobě neexistují na domácí scéně žádné hrozby. I opuštění kurzového závazku ČNB by fi rmy měly ustát. Ohledně našeho okolí už tak optimistický nejsem. Brexit, problémy italského fi nančního sektoru, prohlubující se krize a chudoba v Rusku a případná eskalace migrační krize jsou rizikem pro ekonomickou a politickou stabilitu a prosperitu v Evropě.
Kapitáni českého autoprůmyslu se shodují, že v dobách příznivých, jako je tato, je třeba se připravit na časy horší. Nyní to ale vypadá tak, že dojde ke skokové změně v tomto oboru, kterou nikdo nechce zaspat. Jak připravit transformaci na nový věk?
V prvé řadě berme smrtelně vážně závody ve vývoji autonomních aut a rozvíjení budoucího modelu auta jako služby. Do toho se pustili nejen tradiční velcí hráči jako GM, Volvo, VW, Fiat Chrysler, Mercedes a další, ale také noví a bohatí - Google s divizí Waymo, Uber, Tesla... Autoprůmysl v tom není sám, to samé se týká bank, pojišťoven, médií, telekomunikací, zábavy. Všichni teď musí využít své mimořádně silné fi nanční situace a investovat do vývoje, technologických akvizic a partnerství, která jim umožní integrovat umělou inteligenci, 3D technologie, rozšířenou realitu, senzory atd. A připravovat i alternativní obchodní modely brzké budoucnosti, třeba nabídku fl otil autonomních taxi, servisní modely integrující online nákupy, přepravu a dodávku zboží, kombinaci aut a dronů, integraci dopravy s chytrými domy, sídlišti a sítěmi.
Jak v nové době prosazovat zájmy autoprůmyslu
Může Česko sérií chybných rozhodnutí nebo pomalým rozhodováním o své postavení automobilové velmoci přijít?
Nepochybně ano. Autoprůmysl vstupuje totiž do něčeho, co přichází jednou za dlouhé období a pro co se vžívá přiléhavý název převzatý z mediciny: disrupce. Zatímco zaspání v normálních dobách může fi rma dohnat tím, že nakoupí správné lidi a zainvestuje, ve zlomových čili disruptivních dobách vám nesmí ujet vlak. Jinak vás potká osud Kodaku nebo Nokie. Peter Diamandis, který se obvykle moc nemýlí, předpovídá, že obrat autoprůmyslu může do patnácti let klesnout na desetinu dnešního. Vychází z možného přechodu západní civilizace z modelu vlastnění auta na modely sdílení a auto jako službu, to vše podporované rozvojem samořídících technologií. A dále bere v úvahu pokles potřeby cestování díky rozvoji vzdálené komunikace a spolupráce. To souvisí hlavně s rozvojem virtuální a rozšířené reality. A konečně jmenuje vstup a vzestup silných technologických společností. Vítězů v těchto závodech bude jen pár a budou to ti, kteří do nich už dnes mohutně investují.
S rychlým otevíráním dveří novým trendům bude třeba přizpůsobit i formy a metody prosazování společenských změn, bez kterých budou nové technologie bezcenné. Jak přimět vládu, aby mohlo Česko z nadcházejících změn těžit a ne se stát jejich obětí?
Přimět tyto udržovací vlády k čemukoliv koncepčnímu, je nemožné. O tom se v Evropě i u nás přesvědčujeme každý den. Byznys spolu s médii musí rychle budovat silné společenské povědomí o potřebě změn a ty se mohou prosadit jen přes změněné preference voličů.
Jakou úlohu budou v digitální revoluci hrát odborné platformy, jakou je například AutoSAP? Může sdružení významněji přispět k tomu, aby společnost rozpoznala benefi ty nové průmyslové revoluce?
Právě role svazů, komor a sdružení v takovéto přelomové situaci enormně roste. V mobilizaci veřejnosti, médií a vlád.
Vystačíme si s tradičními lobbistickými postupy v rámci ČR a EU?
Váha lobbingu se musí alespoň dočasně přesunout od krátkodobých priorit ke koncepčním. Bez zásadní změny ve vzdělání, infrastruktuře a regulaci nemůže autoprůmysl dlouhodobě prosperovat. A překopání těchto tří oblastí má prostě své nezkratitelné časové horizonty. A jak jsem zmínil, odvětvový lobbing musí jít ruku v ruce s mobilizací veřejnosti.
Co dělat, aby trendy jakými jsou automatizace, digitalizace, autonomní řízení, práce s daty získanými z vozidel a nové předpisy v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti nebyly hrozbou, ale příležitostí české ekonomiky?
Celé legislativní a institucionální prostředí musí být příznivé pro podnikání, investování a práci, to vše podepřené vzděláváním pro jednadvacáté století a rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Právě na těchto hřištích se odehraje nejostřejší konkurenční boj mezi národními ekonomikami i nadnárodními celky. EU a Česko zde zatím bohužel zoufale zaostávají.
Konkurenční výhody Česka
Které konkurenční výhody Česka jsou nyní ještě aktuální a jak se budou měnit? Co nás čeká v digitální epoše z pohledu konkurenčních výhod Česka?
Hlavními konkurenčními výhodami Česka doposud byla levná, kvalifi kovaná a disciplinovaná pracovní síla a geografi ckoekonomická blízkost Německu. Přesně na tyto výhody ale zaútočí robotizace podepřená umělou inteligencí, stejně jako vzdálená komunikace, spolupráce a výroba podepřená virtuální a rozšířenou realitou a 3D technologiemi, a konečně nahrazování manažerské a back-officové práce umělou inteligencí a technologií blockchainu.Roboti, umělá inteligence a blockchain prostě pracují 7x24 hodin, jsou disciplinovaní a stále chytřejší a levnější. A neorganizují se v odborech.
Jaké budou klíčové faktory pro velké investory?
Všichni zmiňují tyto dva: velikost trhu a dostatek lidí vzdělaných a připravených pro jednadvacáté století, pro digitální věk. Zatímco první faktor “nedáme”, jsme trpasličím trhem, ten druhý máme ve svých rukách.
Jak řešit nepříjemný fenomén odlivu dividend zahraničních společností z Česka?
Rozhodně ne zdaněním. Řešením je udržitelný růst mezd a zejména podnikatelsky příznivé prostředí, které bude motivovat investory k dalším investicím a spotřebě v naší ekonomice.
Závěrem
Jak bude podle vás vypadat používání automobilů za 10 let? Kterým vizím přikládáte reálný základ a o čem se hodně píše, ale nevidíte v tom budoucnost?
Asi budeme zažívat smíšený model vlastnění a sdílení. Elektroauta budou běžnou výbavou díky pokroku v kapacitě a bezpečnosti baterií a solární střeše. Ve městech už budeme využívat poloautonomních či autonomních taxi, autobusů a náklaďáků. A také služeb integrujících chytrá auta, energetický grid, chytrý dům, nákup a dodávku zboží.