Současná ukrajinská migrace do České republiky v některých krajích pomalu začíná přerůstat připravené kapacity. Je přitom zřejmé, že uprchlická vlna ještě poroste. Pokud chce stát zabránit chaosu a tomu, že budou lidé bydlet pod mosty nebo v opuštěných budovách, měl by se nachystat na více než čtvrt milionu uprchlíků. Ruku v ruce s tím bude potřeba vysvětlit Čechům, že Ukrajinci a jejich masivní příchod do České republiky lze brát spíše jako přínos pro českou společnost i pro ně samotné.
Česká vláda bude také velice pravděpodobně muset přijít s pokornou žádostí o sdílení uprchlíků vůči západním členům EU. „Unie to bude vnímat jako omluvu chování předchozích českých vlád a českého prezidenta, kteří tvrdě vystupovali proti tomuto solidárnímu systému. Příště by čeští představitelé měli být více pokorní před žádostmi o pomoc. Jak vidíme, karma funguje," říká odborník na migraci z Provozně ekonomické fakulty MENDELU Robert Stojanov.
Odpověď na otázku jak vysvětlit Čechům, že Ukrajinci jsou pro nás přínosem, má podle vědce tři rozměry. Tím prvním je krátkodobý humanitární pohled. Ten je přitom velmi důležitý, protože umožnil změnit pohled české veřejnosti na migraci. Česká společnost dnes potřebám uprchlíků rozumí, chápe, co znamená válka, protože ji může sledovat v přímém přenose. „Konflikt na Ukrajině je pro Čechy mnohem lépe čitelný, než například válka v Sýrii. K tomu je třeba říct, že zvýšení cen energií, paliv i inflace cen v ČR nemají nic společného s příchodem ukrajinských imigrantů," uvedl Stojanov.
Z dlouhodobého ekonomického pohledu ukrajinská migrace do ČR může být win-win strategií pro všechny. „Získáme poměrně rychle dosti kvalifikovanou a mladou generaci lidí, která nám pomůže řešit problém stárnutí populace, částečně i důchodů a především chybějící pracovní sílu. Ukrajincům pobyt u nás také pomůže. Kromě toho, že se zachrání, získají kvalitnější vzdělání pro své děti, více dostupnou lékařskou péčí, na jiné úrovni jsou ekonomické možnosti i sociální systém, do kterého budou také přispívat," uvedl Stojanov. Už dnes se podle něj ukazuje, že Ukrajinci, kteří zde zůstávají, mají zájem o práci. Česká ekonomika přitom potřebuje nové pracovníky, vždyť nezaměstnanost je téměř na nulové úrovni.
Třetí pohled na věc je podle Stojanova morální, na Ukrajině se podle něj bojuje i za Českou republiku. „Je to boj mezi svobodou, možnostmi se svobodně a demokraticky rozhodovat na jedné straně a téměř absolutistickou diktaturou, okupací a závislostí na straně druhé. Je zde jasná strana temna, tedy Rusové, kteří napadli zemi, která je ničím neohrožovala, snad jen svou touhou po svobodné volbě," uvedl Stojanov.
Celkový počet Ukrajinců utíkajících ze své země před boji se podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) překročil počet tří milionů. Přitom do vypuknutí války tvořila ukrajinská diaspora žijící v zahraničí 6,1 milionu lidí. Během necelých tří týdnů se tento počet navýšil o 50%. Jedná se tak o největší jednolitý migrační proud za posledních 70 let a v případě jeho pokračování se tak bude jednat o největší mezinárodní migrační proud v dějinách Evropy. „Již dnes víme, že se jedná o zcela nejrychlejší migrační vlnu v dějinách našeho kontinentu," dodal Stojanov. Největší počty ukrajinských uprchlíků překročilo hranice Polska (více než 1,7 mil.), Rumunska (412 tis.) a Moldávie (330 tis.). Je jasné, že významná část z nich míří dál, například i do České republiky, kde je aktuálně cca 200.000 ukrajinských uprchlíků. Největší dosavadní úprk z Ukrajiny byl ve dnech 6. a 7. března, kdy počty příchozích překročily 200 tis. každý den. I když počty příchozích z dalších dnů jsou již výrazně menší (kolem 140 tis. denně), nelze s jistotou říct, že došlo ke kulminaci této migrační vlny.
„Můžeme očekávat nárůst počtu těchto utečenců až k 7-8 miliónům dle současného trendu, možná i více dle eskalace konfliktu. V tomto směru bych chtěl upozornit, že máme poměrně málo informací co se děje na venkově. Mediální pozornost se soustředí především na napadená velká města, odkud přichází většina uprchlíků. Je otázkou, co nastane, když se pozornost ruských vojsk soustředí na menší města a venkov, kde je většinou mediální pokrytí menší a rabování a další válečné zločiny jsou tak více skryty," dodal Stojanov.
Počty ukrajinských uprchlíků k 13. březnu 2022
Země Počty uprchlíků (v tisících)
Polsko 1.720
Rumunsko 413
Moldávie 330
Maďarsko 264
Slovensko 205
Rusko 131
Bělorusko 1
CELKEM 3.063
Zdroj: UNHCR (2022)
