Vědci odhalili tvar a orientaci extrémně horké hmoty v okolí černé díry
Věda a výzkum
Foto: Shutterstock

Vědci odhalili tvar a orientaci extrémně horké hmoty v okolí černé díry

Nedávná pozorování černé díry Cygnus X-1 o hvězdné hmotnosti odhalila nové podrobnosti o uspořádání extrémně horké hmoty v oblasti bezprostředně obklopující tuto černou díru. Zjištění zveřejnil časopis Science. Na výzkumu se podílejí i čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

11.11.22

Hmota se při přitahování k černé díře zahřívá na miliony stupňů a září v rentgenovém záření. Vědci používají měření polarizace tohoto rentgenového záření, aby otestovali a zpřesnili modely, které popisují, jak černé díry pohlcují hmotu a stávají se tak jedněmi z nejsvítivějších zdrojů ve vesmíru – včetně rentgenového záření.

Cygnus X-1 je jedním z nejjasnějších zdrojů rentgenového záření v naší galaxii. Skládá se z černé díry o hmotnosti 21 Sluncí na oběžné dráze s průvodní hvězdou o hmotnosti 41 Sluncí.

Nová měření z Cygnus X-1 představují první pozorování černé díry, která vytváří hmotu, provedená v rámci mise IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer). Ta vznikla v mezinárodní spolupráci NASA a Italské kosmické agentury (ASI).

„Předchozí rentgenová pozorování černých děr měřila pouze směr, dobu příchodu a energii rentgenového záření z horkého plazmatu spirálovitě směřujícího k černým dírám,“ uvedl hlavní autor a profesor fyziky v oboru Arts & Sciences na Washingtonově univerzitě v St. Louis Henric Krawczynski. „IXPE měří i lineární polarizaci, která nese informaci o tom, jak bylo rentgenové záření emitováno, a zda a kde se rozptyluje od materiálu v blízkosti černé díry,“ dodal.

Kombinace dat IXPE se souběžnými pozorováními z rentgenových observatoří NASA NICER a NuSTAR v květnu a červnu 2022 umožnila autorům omezit geometrii, tedy tvar a umístění, plazmatu.

Lepší chápání černých děr

Vědci zjistili, že plazma se rozprostírá kolmo na oboustranný výtok plazmatu, takzvaný jet. Ten byl zobrazen i při dřívějších rádiových pozorováních. Soulad směru polarizace rentgenového záření a jetu silně podporuje hypotézu, že procesy v rentgenově jasné oblasti v blízkosti černé díry hrají při vypouštění jetu klíčovou roli.

Pozorování odpovídají modelům, které předpokládají, že koróna horkého plazmatu buď obklopuje disk hmoty spirálovitě směřující k černé díře, nebo nahrazuje vnitřní část tohoto disku. Nová polarizační data tak vylučují modely, v nichž je koróna černé díry úzkým sloupcem plazmatu nebo kuželem podél osy jetu.

Vědci poznamenali, že lepší pochopení geometrie plazmatu kolem černé díry může odhalit mnohé o vnitřním fungování černých děr a o tom, jakým způsobem k sobě přitahují hmotu. „Tyto nové poznatky umožní lepší rentgenové studie toho, jak gravitace zakřivuje prostor a čas v blízkosti černých děr,“ řekl Krawczynski.

Konkrétně v souvislosti s černou dírou Cygnus X-1 „pozorování IXPE odhalilo, že akreční tok je vidět více na okraji, než se dosud předpokládalo,“ vysvětlil spoluautor Michal Dovčiak z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. „To může být známkou nesouososti roviny rovníku černé díry a roviny oběžné dráhy dvojhvězdy," neboli párové dvojice černé díry a její doprovodné hvězdy, upřesnila spoluautorka Alexandra Veledina z University of Turku. „Systém mohl získat tuto nesouosost při explozi mateřské hvězdy černé díry,“ dodala.

 

ZDROJ

Související

Astronomy zaujaly záhadné opakující se rádiové signály z hlubokého vesmíru

Na webu Universe Today se objevila informace o tom, že tým astronomů objevil 25 rychlých rádiových záblesků (FRB), což jsou záhadné a extrémně silné pulsy rádiových vln, opakujících se ve složitých vzorcích. Astronomové pozorovali opakující se záblesky v letech 2019 až 2021 radiovou observatoří...


Výpočetní algoritmy mohou odhalit původ gregoriánského chorálu

Gregoriánský chorál je forma nedoprovázeného duchovního zpěvu v latině, která vznikla v Evropě ve středověku. Zpěvy bylo možné slyšet v katedrálách či malých kostelích. Sloužily k předávání posvátných textů dalším generacím. A právě proto se přísně dbalo na to, aby se v ničem nelišily, říká Jan...


Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel

Vědcům se vytvořením speciální 3D porézní struktury povedlo zvýšit teplotní odolnost grafenu o neuvěřitelných 1000 °C. Atomárně tenké vrstvy uhlíku, tedy grafen, vykazují běžně teplotní stabilitu v plamenu do 550 °C, což je pro srovnání přibližně teplota zapálení většiny dnes užívaných plastů,...