Výpočetní algoritmy mohou odhalit původ gregoriánského chorálu
Technologie
Foto: Shutterstock

Výpočetní algoritmy mohou odhalit původ gregoriánského chorálu

Čeští vědci ve spolupráci se svými kolegy z Velké Británie pátrají po původu středověkých gregoriánských chorálů. Činí tak s pomocí výpočetních algoritmů, které se běžně používají v biologii. Informuje o tom Radio Prague International.

24.01.23

Gregoriánský chorál je forma nedoprovázeného duchovního zpěvu v latině, která vznikla v Evropě ve středověku. Zpěvy bylo možné slyšet v katedrálách či malých kostelích. Sloužily k předávání posvátných textů dalším generacím.

A právě proto se přísně dbalo na to, aby se v ničem nelišily, říká Jan Hajič z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, který vede výzkumný tým. „V praxi se však ukazuje, že to tak jednotné nebylo. O to je to zajímavější z hlediska kulturního vývoje,“ dodává.

Barvy tónů

Při pátrání po původu stovky let starých melodií bude Hajič se svými kolegy vycházet z digitální databáze více než patnácti tisíc gregoriánských zpěvů. Následně je umístí do unikátního systému nazvaného ChantLab, který dokáže jednotlivé gregoriánské chorály porovnávat – například podle barev tónů, vysvětluje Hajič.

„Jedná se o nástroj založený na výšce tónu. Všechny C2 jsou zelené a všechny A1 fialové. Základní výhodou výpočetních metod v tomto výzkumu je, že můžete stejným způsobem zpracovat velké množství melodií,“ popisuje. Zpracování je podle něj navíc rychlé a možné v objemech, které by nebyly možné ručně. „Analyzovat desítky tisíc melodií je prostě nad lidské síly,“ podotýká.

Výzkumná metoda vychází z takzvané bioinformatiky, vědy týkající se ukládání velkého množství složitých biologických dat a jejich analýze za účelem nalezení nových poznatků. „Na první pohled nemají ryba a brouk tolik společného, ale my máme model nebo teorii, která nám říká, jak se vyvinuli,“ ilustruje Hajič.

Výpočetní algoritmy tak mohou odhalit, že gregoriánský chorál z jedenáctého a šestnáctého století nebo z Francie a Německa třeba mohou mít ve skutečnosti více společného, než by se na první pohled zdálo, říká Hajič.

Před rokem 1989

Ačkoliv se jedná o první výzkum, který propojuje muzikologii s bioinformatikou, odborníci v podstatě navazují na experimenty provedené ve druhé polovině minulého století. Tehdejší politická situace v Československu však vědcům bránila.

„Tento výzkum probíhal dlouho před rokem 1989. Přestože tyto metody nemohly být z pochopitelných důvodů plně rozvinuty v oblasti duchovního zpěvu nebo liturgického repertoáru, existovaly velmi sofistikované pokusy o aplikaci rozvíjející se výpočetní techniky a různých matematických a statistických metod v oblasti hudby,“ vysvětluje Klára Hedvika Muhlová z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity, která se na výzkumu podílí.

 

ZDROJ

 

Související

Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel

Vědcům se vytvořením speciální 3D porézní struktury povedlo zvýšit teplotní odolnost grafenu o neuvěřitelných 1000 °C. Atomárně tenké vrstvy uhlíku, tedy grafen, vykazují běžně teplotní stabilitu v plamenu do 550 °C, což je pro srovnání přibližně teplota zapálení většiny dnes užívaných plastů,...


Na VŠB-TUO studují jako první na světě výbuchy za nízkých teplot

K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot. Zařízení za zhruba 5,3 milionu korun výrazně posune poznání vědců v této oblasti, v rámci akreditované laboratoře však poskytuje cenné informace také...


Liberečtí vědci představili revoluční materiál. Poslouží pro šperky i stěny

Porézní skleněnou plastelínu vytvořil tým výzkumníků z Katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci. Ta má více než šedesát let zkušeností ve sklářském průmyslu. V čele projektu stál Vlastimil Hotař. „Samotný materiál není těžké vyrobit. Tajemství spočívá ve...