Ultracitlivé senzory na bázi grafenu: levnější a účinnější
Věda a výzkum
Foto: Shutterstock

Ultracitlivé senzory na bázi grafenu: levnější a účinnější

Vědci z Akademie věd vyvinuli nový typ ultracitlivého senzoru, který dokáže změřit a identifikovat velmi malé množství molekul. Při jeho konstrukci použili grafen, což otevírá novou cestu pro vývoj vysoce účinných a biologicky šetrných biosenzorů. Výhodou nového typu senzoru je vysoká citlivost, nižší cena, možnost použití pro organické látky a přesnější odhalení nemocí.

19.07.22

Experti studii publikovali v časopise Advanced Materials Interfaces. Ultracitlivé senzory se nejčastěji používají v medicíně a ve farmakologii. Jsou to zařízení, která pomocí fyzikálně-chemických metod měří vlastnosti biologických látek. Signál ultracitlivého senzoru je zesilován pomocí nanočástic – obvykle zlata, stříbra či hliníku. Ty ale nejsou příliš vhodné pro analýzu biologických materiálů, protože biomolekuly s kovy reagují a jsou nestabilní.

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvinuli nový spektroelektrochemický senzor, který odstraňuje problémy s biosenzory obsahující kov. Využili k tomu dvojrozměrný materiál – grafen tvořený jednou vrstvou atomů uhlíku. 

Ultracitlivý senzor funguje i při malé koncentraci molekul

Nový spektroelektrochemický senzor se skládá z vrstvy křemíku, na které je umístěna jedna vrstva grafenu. Při experimentu vědci vložili na grafen molekuly metylenové modři a měřili vlastnosti molekul pomocí Ramanovy spektroskopie. Použité materiály senzoru zajišťují unikátní optické vlastnosti. Při průchodu světla vrstvami se z grafenu uvolní elektron a přesune se do sledované molekuly. Tím signál výrazně zesílí.

„Během studie jsme do grafenu pouštěli elektrický proud a měřili jsme signál. Zjistili jsme, jak při měnícím se napětí měnila molekula svůj stav,“ vysvětluje postup experimentu Preeti Kaushik z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Vědci a vědkyně z výzkumné skupiny, která zkoumá neobvyklé vlastnosti dvojrozměrných materiálů, pokračují ve zlepšování tohoto ultracitlivého senzoru. V dalším kroku použijí proteiny a krevní buňky a zaměří se na to, aby senzor uměl ve vzorku rozpoznat také specifické druhy komplexnějších látek.

 

ZDROJ

Související

Výpočetní algoritmy mohou odhalit původ gregoriánského chorálu

Gregoriánský chorál je forma nedoprovázeného duchovního zpěvu v latině, která vznikla v Evropě ve středověku. Zpěvy bylo možné slyšet v katedrálách či malých kostelích. Sloužily k předávání posvátných textů dalším generacím. A právě proto se přísně dbalo na to, aby se v ničem nelišily, říká Jan...


Chytré boty slouží jako osobní trenér i fyzioterapeut. Vyvinul je český startup

Běhat lze prakticky kdekoliv. Tento sport navíc nevyžaduje žádné speciální vybavení. Technika běhu však může významně ovlivnit jeho efektivitu i zdraví běžce. Startup miomove, který v roce 2017 založili Barbora Malaníková a Daniel Majc, vyvíjí zařízení pro běžce. Chytrá stélka má po celém svém...


Pojmenuj exoplanetu! Celosvětová soutěž dá názvy 20 systémům

Vesmírem putuje přes 5000 zatím objevených exoplanet. Většina si nese kódová označení, ale několik z nich je díky soutěži NameExoWorlds pojmenováno v různých světových jazycích. V roce 2019 takto získala názvy více než stovka planetárních systémů hvězda-planeta, každá země vybrala vítěze národního...