Kapr je v Česku nejrozšířenějším druhem ryby a ročně se ho uloví přes dvacet tisíc tun – pro spotřebu doma i v zahraničí. Smažený kapr se o Vánocích objevuje téměř na každém českém stole. Vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně nyní upozornili, že by mohl pomoci lidem zlepšovat život po celý rok. Vyvinuli totiž metodu, která využívá zbytky ze zpracování sladkovodních ryb, zejména kapra, k výrobě kolagenu, který má široké využití v potravinářském a kosmetickém průmyslu.
Hlava, šupiny, kosti a kůže kaprů tvoří při zpracování až polovinu odpadu. Představují ale také velké množství nevyužitých surovin, bohatých zejména na bílkoviny, tuky, minerály a vitaminy. To vše podle vedoucího projektu Pavla Mokrejše v současnosti přichází vniveč.
„Vedlejší produkty z ryb se v současné době nevyužívají. Proto jsme hledali způsoby, jak je zpracovat metodami šetrnými k životnímu prostředí. Běžně se kolagen vyrábí ze zbytků hovězího a vepřového masa pomocí kyselin, což má negativní dopad na životní prostředí. Díky použití proteolytických enzymů můžeme pracovat při relativně nízkých teplotách, používat nízké koncentrace enzymů a pH, které se blíží neutrálnímu. Naše technologie je nejen šetrná k životnímu prostředí, ale i ekonomická. Získaný rybí kolagen lze využít k rozšíření stávajícího sortimentu výrobků v kosmetickém a potravinářském průmyslu po celém světě,“ uvedl Mokrejš.
Jednou z možností využití, která se nabízí, jsou krémy proti vráskám. „Molekuly rybího kolagenu jsou menší než u hovězího nebo vepřového masa, takže lépe pronikají do kůže. Výsledkem je redukce vrásek. Testy ukázaly, že se jich vyhladí až sedmdesát procent. Vrásky sice nezmizí, ale výrazně se zmenší. Kolagen absorbuje vodu z pokožky a výsledkem je, že se vrásky vyplní a jsou méně viditelné,“ vysvětlila Aneta Prokopová z univerzitního výzkumného týmu.
Dalším pozůstatkem po zpracování ryb je želatina – potravinářská složka odvozená od kolagenu. Ta má mnoho využití v potravinářském průmyslu. „Želatina se používá například při výrobě želatinových medvídků. Najdete ji ale i v masných výrobcích a jinde. Želatina z ryb už je k dispozici, ale z nějakého důvodu není tak rozšířená jako ta z vepřového nebo hovězího masa, takže je tu velký potenciál,“ uvedl ředitel Ústavu technologie potravin ve Zlíně Robert Gál.
Podle statistik činí celosvětová spotřeba želatiny přibližně 600 tisíc tun ročně a stále roste. Vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně novou technologii zpracování kolagenu z rybích zbytků zaregistrovali v Česku a nyní usilují o světový patent.
