Liberečtí vědci představili revoluční materiál. Poslouží pro šperky i stěny
Věda a výzkum
Foto: se souhlasem TU Liberec

Liberečtí vědci představili revoluční materiál. Poslouží pro šperky i stěny

Vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli nový materiál, který by mohl najít mnohostranné využití v interiérovém designu a různých uměleckých oborech – například při tvorbě parfémovaných šperků. Nový sklo-keramický materiál nazvali Porézní skleněná plastelína. Informuje o tom Czech Radio.

21.12.22

Porézní skleněnou plastelínu vytvořil tým výzkumníků z Katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci. Ta má více než šedesát let zkušeností ve sklářském průmyslu. V čele projektu stál Vlastimil Hotař.

„Samotný materiál není těžké vyrobit. Tajemství spočívá ve smíchání jednotlivých složek ve správném pořadí a poměru. Zvláštností skleněné plastelíny je, že na rozdíl od podobných materiálů, jako je pěnové sklo, má otevřené póry, které jí dodávají výjimečné vlastnosti. Lze ji použít k výrobě parfémovaných šperků, pro filtry mikročástic nebo nosiče nanočástic,“ vysvětlil Hotař.

Sklo-keramická plastelína je lehká a průsvitná. Může absorbovat vlhkost nebo tekutiny. Dobře také pohlcuje zvuk, což z ní dělá ideální materiál pro stěny nebo příčky v interiéru. Může obsahovat luminiscenční částice pro speciální efekty. Lze ji snadno tvarovat a zpracovávat běžnými nástroji i použít jako materiál pro 3D tiskárny.

Očekává se, že tato látka přinese flexibilní a na míru šitá řešení v oblasti interiérového designu. Otevře obrovský potenciál při vytváření stěn, příček nebo uměleckých objektů libovolného tvaru a barvy, které by mohly být napuštěny parfémem nebo sloužit k uchovávání a pěstování rostlin.

Výzkumníci na univerzitě již podle Hotaře testují možné využití materiálu v hydroponii. „V laboratoři pěstujeme v látce sazenice rajčat. Při výrobě látky můžeme ovlivňovat velikost pórů a rostliny by mohly čerpat vodu a živiny přímo z ní. Chceme zjistit, jak dobře by se dala využít v hydroponických systémech,“ uvedl.

Plastelína se netoxická, nehořlavá, šetrná k životnímu prostředí a lze ji vyrábět z recyklovaných surovin. Výzkumníci stále testují další možná využití materiálu a hledají partnery, kteří by jej pomohli uvést na trh.

 

ZDROJ

Související

Výpočetní algoritmy mohou odhalit původ gregoriánského chorálu

Gregoriánský chorál je forma nedoprovázeného duchovního zpěvu v latině, která vznikla v Evropě ve středověku. Zpěvy bylo možné slyšet v katedrálách či malých kostelích. Sloužily k předávání posvátných textů dalším generacím. A právě proto se přísně dbalo na to, aby se v ničem nelišily, říká Jan...


Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel

Vědcům se vytvořením speciální 3D porézní struktury povedlo zvýšit teplotní odolnost grafenu o neuvěřitelných 1000 °C. Atomárně tenké vrstvy uhlíku, tedy grafen, vykazují běžně teplotní stabilitu v plamenu do 550 °C, což je pro srovnání přibližně teplota zapálení většiny dnes užívaných plastů,...


Na VŠB-TUO studují jako první na světě výbuchy za nízkých teplot

K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot. Zařízení za zhruba 5,3 milionu korun výrazně posune poznání vědců v této oblasti, v rámci akreditované laboratoře však poskytuje cenné informace také...