Dosavadní výzkumy sice konstatovaly, že běžné polutanty jako ozón a výfukové plyny ovlivňují aroma květin, všechny ale byly provedeny v laboratorních podmínkách a žádný z nich konkrétně neuvádí, do jaké míry ovlivňuje opylování. Když hmyz poprvé ucítí vůni květin, vytvoří si pomyslnou “mapu”, podle které se k dané rostlině později vrací. V případě včel je to tak, že reagují na specifické složky vůně, podle kterých jsou schopny určit, kde rostou ty nejlepší a nejchutnější rostliny. Jenže jak ozón, tak výfukové plyny onu specifickou vůni “přerazí”, takže včela už později cestu nenajde.
University of Reading ve spolupráci s University of Birmingham tedy provedly studii, která přinesla zajímavé výsledky: na univerzitní farmě bylo vytyčeno několik oktagonálních ploch, které byly “zamořeny” buď ozónem, výfukovými plyny, obojím, nebo vůbec ničím. Všechny vytyčené plochy byly osázeny rostlinami hořčice černé, o které bylo z předchozích výzkumů známo, že vliv polutantů ne její aroma je značný. Výzkumníci pak sledovali, jak často opylovači na vytyčené plochy nalétávali a rostliny opylovávali. Závěry byly šokující – přítomnost hmyzu na plochách zamořených polutanty byla až o 70 % nižší než na těch, které zamořeny nebyly, a míra opylování rostlin klesla o celých 90 %.
Bylo také zjištěno, že vliv na rostliny jako takové polutanty nemají – některé rostliny byly opylovány ručně a produkce plodů nebyla oproti zamořeným rostlinám vyšší. Znamená to tedy, že přímý vliv na produkci plodů měl snížený počet vletů opylovačů na vymezená území. Hladina ozónu a oxidu dusičitého byla na zkoumaných územích udržována zhruba na poloviční úrovni, než jsou bezpečné limity stanovené Agenturou pro ochranu životního prostředí.
Autor výzkumu Robbie Girling z University of Reading zjištěná fakta komentuje takto: “Sedmdesát procent plodin, které lidstvo konzumuje, vyžaduje opylování. Nedostatek opylovačů způsobí, že bude potravin nedostatek nebo bude nutno opylovávat rostliny ručně – výsledkem však bude v každém případě růst cen potravin. Životní cyklus hmyzu je výrazně ovlivňován lidskou činností; Jednoho dne pohár přeteče a hmyz svou funkci přestane plnit. Mělo by být v našem zájmu se toho vyvarovat”.
