Každý rok totiž končí v mořích a oceánech odhadem více než osm milionů tun odpadu. A pokud se nic nezmění, pak bude podle OSN na konci roku 2050 v oceánech více smetí než ryb. Yvan Bourgnon se rozhodl spojit nejmodernější technologie a ekologickou odpovědnost a pustil se do vývoje Manty, lodi, která čistí moře, sesbíraný odpad recykluje a následně jej používá k vlastnímu pohonu. Znečištění moří je globální pohromou, kterou by měla Bourgnonova rejnokovi podobná plachetnice Manta, která je nyní ve stádiu promyšleného návrhu a realizovatelných vizualizací, pomoct řešit.
56 metrů dlouhý katamarán poháněný kombinací pokročilé technologie pohyblivých plachet a elektrických motorů by měl za hodinu plavby dokázat posbírat 1 až 3 tuny smetí. Manta by zároveň měla být prvním soběstačným pracovním člunem, který dokáže zpracovat 90 až 95 % odpadu přímo na moři.
Oceánský čistič
Yvan Bourgnon měl díky dlouholetému aktivnímu závodění s plachetnicemi na širém moři možnost pozorovat, že množství plastu je rok od roku vyšší. Právě toto znepokojivé zjištění ho vedlo k zahájení projektu SeaCleaners a k vyrobení Manty.
Tato obří plachetnice bude první svého druhu, která dokáže sbírat, zpracovávat a ještě k tomu hned smysluplně využít velké množství mořského plastového odpadu. Je vyrobena z nízkouhlíkové oceli a vybavena vlastním elektrickým hybridním pohonným systémem, který umožní citlivé manévrování i při nízké rychlosti, které se hodí třeba při vplutí nebo vyplutí z přístavu, i při samotném sbírání plastu, které se provádí při rychlosti zhruba dva až tři uzly. Maximální rychlost, kterou pak dokáže Manta vyvinout, je 12 uzlů, což je nějakých 6 metrů za sekundu. Pohánět ho přitom bude pouze recyklace posbíraných plastů a zapojení několika obnovitelných zdrojů energie.
Hybridní technologie
Přibližně 500 kW zmíněné obnovitelné energie se bude vyrábět pomocí dvou větrných turbín umístěných na palubě, 500 metrům čtverečním fotovoltaických solárních panelů, dvou hydrogenerátorů pod lodí a jednotky přeměňující odpad na energii (WECU). Kombinace obnovitelných zdrojů energie umožní Mantě pracovat 75 % času zcela samostatně, bez nutnosti zapojení fosilních paliv a jen s minimální ekologickou stopou.
Díky jedinečné kombinaci sběracích systémů dokáže Manta sbírat jak velké kusy plovoucí na hladině, tak menší úlomky pod ní a to od 10 milimetrů pod hladinou až do hloubky jednoho metru. V závislosti na hustotě zaneřádění a blízkosti ohnisek odpadu pak dokáže nasbírat zmíněnou jednu až tři tuny odpadu za hodinu s cílem zpracovat 5 až 10 000 tun ročně.
Recyklovat za jízdy
V útrobách Manty se bude nacházet lidská posádka, která bude třídit odpad podle jeho typu a jednotka přeměny odpadu na energii pak procesem pyrolýzy z nasbíraného plastu vyrobí elektřinu, která bude napájet většinu elektrických zařízení Manty. Tato metoda zpracování plastu přitom neuvolňuje do ovzduší téměř žádné CO2 nebo jiné znečišťující látky. Nasbíraný kov, sklo a hliník se bude odvážet k dalšímu zpracování na pevninu a případné organické úlovky pouštět zpátky do moře.
Manty by měly působit hlavně v oblastech Asie, Afriky a Jižní Ameriky, kde je znečištění plasty obzvláště intenzivní. Plavidla budou také připravena rychle zasáhnout v oblastech postižených přírodními nebo klimatickými katastrofami jako jsou tsunami nebo cyklóny.
Podle Bourgnona bude vývoj a výstavba prvního modelu trvat zhruba dva roky. Do aktivního provozu by se pak Manty měly dostat na sklonku roku 2024. Katastrofická představa, že v roce 2050 bude v oceánech více smetí než ryb, by se tak i díky nim nemusela naplnit.
Zdroj: https://www.inceptivemind.com/yvan-bourgnon-seacleaners-manta-sea-cleaning-sailboat/18729/
