Cirkulární ekonomika
V současném světě se rychle prosazují principy cirkulární ekonomiky, která produkuje minimum odpadů a udržuje zdroje co nejdéle v oběhu. „Jde o byznys model budoucnosti. Cirkulární ekonomika má nahradit stávající lineární systém „vytěžit-vyrobit-vyhodit“ modelem hospodářství, kde se už při navrhování výrobků počítá s jejich recyklovatelností nebo remanufacturingem a téměř veškerý odpad nachází nějaké využití,“ vysvětluje Milan Pospíšil, prorektor pro strategie VŠCHT Praha, s tím, že hlavní brzda rozvoje cirkulární ekonomiky v ČR – skládkování – bude podle připravovaného zákona o odpadech nahrazeno do roku 2030 spalováním a recyklací.
VŠCHT Praha dlouhodobě patří mezi vedoucí vědecko-výzkumné instituce v oblasti chemicko-fyzikálních technologií se zaměřením na bezodpadové a ekologické technologie v rámci projektů cirkulární ekonomiky. „Kromě špičkových vědců a výzkumných pracovníků odborně pokrývajících celou oblast cirkulární ekonomiky máme k dispozici také unikátní zařízení, které dokáže ověřit nové technologie v poloprovozním měřítku, a výzkumné zázemí předních vysokoškolských ústavů,“ říká Milan Pospíšil s odkazem na unikátní rotační pec v Čížkovicích.
A taky lithium
Ta už je ve zkušebním provozu od května. Prvotním cílem, k němuž má sloužit, je do konce léta 2021 ověřit v poloprovozním měřítku vlastní patentovanou technologii InCeMet. Podstata technologie spočívá v synergické integraci metalurgického postupu s cementářskou výrobou pro ekonomicky efektivní získávání lithia (a dalších hodnotných složek lithných slíd) společně s ceněnými nízkoalkalickými slínky nebo nedostatkovou granulovanou struskou, které jsou surovinami cementářských výrob. „Tato technologie může přinést naší škole do budoucna velké finanční zisky. Postup je krytý 2 národními patenty a mezinárodním patentem. Intenzivně jednáme se společnostmi ČEZ,a.s. a Geomet s.r.o., pro které je technologie zajímavá s ohledem na plánovanou těžbu lithných rud a realizaci ekologické technologie pro získávání a přepracování tolik ceněného lithia,“ upozorňuje rektor Pavel Matějka.
Technologie přináší také univerzální bezodpadový postup vhodný především pro získávání kovů z různých velkoobjemových odpadů (plasty, keramika, popílky apod.), je použitelná pro ekologickou recyklaci různých kovů nebo využití druhotných surovin, jako jsou například elektrárenské popílky, na komerční výrobky. „Obrovskou výhodou je, že technologii bude možné aplikovat ve stávajících velkokapacitních cementářských pecích bez nutnosti zásadních technologických úprav. V blízké budoucnosti se chceme zaměřit na zpracování různých odpadů, které jsou dnes spalovány nebo skládkovány, především kovonosných materiálů,“ doplňuje Milan Pospíšil.
Aktuálně připravované projekty centra CirkTech
- Procesy spojené se získávání lithia (Li2CO3) a jeho následným zpracováním (2021 – 2022)
- Recyklace Li baterií
- Získávání kovů z druhotných surovin (odpadů)
- Využití elektrárenských popílků jako zdrojů kovů a suroviny pro vysokopecní strusku
- Zpracování severočeských jílů – zdroje kovů a vysokopecní strusky
- Likvidace/přepracování odpadů a studium vlivu těchto procesů na výsledný cementářský slínek a životní prostředí
- Procesní inženýrství – vytváření bilančních modelů a jejich zpětná verifikace v praxi pro nejrůznější materiály a provozní podmínky
Další výzkumná témata
- Procesy spalování různých paliv
- Recyklace – zpracování solárních panelů
- Emise – sledování emisí a jejich snižování
- Výzkum odpařování těkavých škodlivin a těžkých kovů v rotační peci
- Možnost odstraňování těkavých škodlivin ze suroviny vysokoteplotním výpalem
- Experimentální výpaly různých druhů slínku
Centrum je součástí Technoparku Kralupy a sídlí v areálu společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích nedaleko Lovosic. Jeho klíčovým zařízením je experimentální rotační pec. VŠCHT vybudovala CirkTech z vlastních prostředků ve výši 40 milionů korun, roční provozní náklady se mají pohybovat kolem 20 milionů.
Dopad:
„Nepochybuji o tom, že vstupní investice se nám brzy vrátí. Ať už díky technologii na zpracování lithia, komerční výzkumné spolupráci se stavebními a cementářskými firmami, nebo prostřednictvím rozvojových a inovačních programů i vědecko-výzkumných projektů,“ vysvětluje v akademické sféře nepříliš obvyklý postup Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha.
