Letecký průmysl je z hlediska dekarbonizace považován za jeden z nejnáročnějších. Obnovitelné letecké palivo představovalo v roce 2019 méně než 0,1 % současné celosvětové poptávky po palivu pro proudová letadla. Toho se ročně spotřebuje asi 330 milionů tun, tedy aspoň podle loňských údajů od investiční banky Jefferies. Vlády i soukromí investoři se snaží posílit pobídky k výrobě tryskového paliva s nižšími emisemi uhlíku.
Společnost LanzaJet se sídlem v Chicagu uvedla, že téměř dokončila stavební práce ve své biorefinerii Freedom Pines a v roce plánuje 2023 zahájit výrobu 10 milionů galonů udržitelného leteckého paliva (SAF) a obnovitelné nafty ročně z etanolu.
I velké ropné společnosti, letecké společnosti a další subjekty obchodující s ropou, včetně Suncor Energy Inc., British Airways a Shell, LanzaJet financují. Bílý dům loni uvedl, že do roku 2030 chce snížit emise z letectví o 20 %. Letecké společnosti čelí tlaku ekologických aktivistů, aby snížily svou uhlíkovou stopu. V případě letecké dopravy to ale není nic snadného.
Bidenova administrativa nabídla jako součást své legislativy Build Back Better daňové úlevy na výrobu udržitelného leteckého paliva, zákon je ovšem nyní zaseknutý v Kongresu.
Evropská unie si klade do roku 2050 za cíl zvýšit množství SAF přimíchaného do ropného leteckého paliva na 63 %. Společnost Microsoft vytvořila v roce 2020 Climate Innovation Fund, aby během příštích čtyř let investovala 1 miliardu dolarů do urychlení vývoje technologie na odstraňování uhlíku.
