Nárůstu cen elektřiny čelí celá Evropa. Kosovo je ve svém přístupu originální, nedostatek energie řeší plánovanými blackouty. Největší uhelná elektrárna v tomto balkánském státě byla koncem minulého roku kvůli technickým problémům odstavena, což přinutilo Kosovo kupovat energii ze zahraničí za velmi vysoké ceny.
60denní výjimečný stav, vyhlášený v prosinci, dal vládě pravomoc vyčlenit více peněz na dovoz energie a zavést přísnější omezení spotřeby energie. Nedostatek energie vyvolal celonárodní protesty a výzvy k rezignaci ministryně hospodářství Artane Rizvanolliové.
Ceny energií po celé Evropě raketově rostou z různých důvodů, včetně nižších dodávek z Ruska a vysoké poptávky po zemním plynu. K prudkému nárůstu cen přispělo geopolitické napětí s Ruskem, které dodává do Evropy třetinu zemního plynu. Energetická krize doléhá na Kosovo více než na ostatní evropské země. Minulý měsíc tamní úřady uvedly, že Kosovo dováží 40 % své spotřebované energie.
Ministryně Rizvanolliová prohlásila, že se vláda rozhodla zakázat těžbu kryptoměn, aby zmírnila dopady globální energetické krize. Úřady dokonce tvrdí, že bezpečnostní služby identifikují zdroje těžby kryptoměn a zakročí proti nim. Těžba kryptoměn zahrnuje připojení počítačů, obvykle specializovaných „těžebních strojů“ do sítí.
Za poskytnutí výpočetního výkonu pro ověřování transakcí v této síti jsou majitelé těžařských strojů odměňováni nově vygenerovanou virtuální měnou, může jít tedy o potenciálně lukrativní činnost. Potřebný výpočetní výkon je obrovský a spotřebovává enormní množství elektřiny.
Kosovo se donedávna chlubilo jednou z nejlevnějších sazeb za elektřinu v Evropě. I kvůli tomu se v Kosovu mezi mladými lidmi stala těžba kryptoměn velmi populární. Tato praxe je oblíbená zejména v severních oblastech Kosova, kde etničtí Srbové neuznávají nezávislost státu a odmítají platit účty za elektřinu.
