Plně elektrizované hydroplány, které se pohybují po vlnách jako pelikáni, by se nicméně mohly dostat na trh mnohem dříve.
V současné době většina startupů v této oblasti pracuje na elektrických letadlech s kolmým startem a přistáním (eVTOL), jenž jsou určeny pro krátké přelety v rámci měst nebo mezi nimi. Nicméně je pravděpodobné, že baterií, které budou schopny pohánět velká komerční letadla, se dočkáme až ve druhé polovině tohoto století.
Nový hydroplán, který k navýšení efektivity letu využívá jev zvaný "přízemní efekt", by však mohl zavádění elektrického letectví pomoci urychlit. Jeho tvůrce, bostonský startup Regent Craft, nedávno uzavřel partnerství s havajským dopravcem Mokulele Airlines. Obě společnosti plánují spustit síť regionálních letů do roku 2025.
Zmiňovaný letoun nazvaný Viceroy je navržen tak, aby létal jen několik metrů nad vlnami a technicky vzato není letadlem. Místo toho je klasifikován jako Wing in Ground Effect, neboli WIG, což odkazuje na novou fyzikální zvláštnost, kterou využívá.
Když stroj letí blízko vodorovné plochy, naruší se proudění vzduchu pod křídly, což sníží celkový odpor vozidla a naopak zvýší jeho palivovou účinnost a rychlost. V průběhu let byla navržena řada konstrukcí letadel, která tento efekt využívají, a to zejména Ekranoplány, které postavili Sověti během studené války.
Dodatečná účinnost, která je výsledkem přízemního efektu, umožní letounu Viceroy, aby plně využíval elektrický pohon a přitom byl schopen přepravit 12 cestujících rychlostí až 180 km/hodinu. Alternativně bude schopen přepravit až 3 500 kg nákladu.
Letoun také disponuje novými konstrukčními prvky, které by mu měly pomoci vyhnout se některým problémům, které trápily předchozí WIGy. Jednou z hlavních potíží byl například fakt, že přechod mezi plutím po vodě a vznášením se byl pro cestující velmi nepohodlný.
Konstrukce Regentu proto zahrnuje hydrofoil, který vozidlo zvedne z vody, jakmile překročí rychlost 32km/hod., a umožní mu tak bezproblémový vzlet. Viceroy má být také vybaven řadou digitálních ovládacích prvků, které budou automaticky řídit stabilitu a výšku pro plynulejší jízdu.
Možná nejdůležitější faktor však spočívá v tom, že WIGy nejsou klasifikovány jako letadla. Díky tomu jsou předpisy, které je upravují, mnohem méně přísné. Konkrétně to znamená, že WIGy nemusí mít záložní zdroj energie, který by letadlo potřebovalo pro nouzové přistání, a nemusí je řídit vyškolení piloti leteckých společností.
Společnost uvádí, že letadla by měla být schopna provozu ze stávajících doků s poměrně minimální dodatečnou infrastrukturou. Díky tomu představují slibné řešení pro propojení pobřežních měst nebo ostrovních řetězců, jako je Havaj. Kromě partnerství s Mokulele spolupracuje Regent s Hawaiian Airlines na návrhu 100místného hydroplánu Monarch, který by měl být uveden do provozu v roce 2028.
Nutno podotknout, že přestože se společnost chlubí předběžnými objednávkami v hodnotě 465 milionů dolarů, ve skutečnosti ještě žádný výrobek nemá. Do konce letošního roku by měla začít testovat prototyp Viceroy ve čtvrtém měřítku. Nicméně její cíl spustit první síť hydroplánů do roku 2025 se zdá být velmi ambiciózní vzhledem k tomu, že vyvíjí zcela nový druh dopravního prostředku.
I kdyby se však termíny posunuly, hydroplány se zdají být velmi účinnou cestou k urychlení zavádění elektrického létání a snížení značného dopadu leteckého průmyslu na životní prostředí.
