Aby ukázali, že nemluví jen tak do větru, tento týden země oznámila výstavbu 450 gigawattů (GW) solárních a větrných elektráren, které budou všechny postaveny v Gobi a dalších pouštích.
Čína je již nyní světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v posledních letech se podílí na celosvětovém nárůstu kapacity obnovitelných zdrojů přibližně 40 procenty. Vede nejen ve výrobě solárních panelů a větrných turbín, ale je také největším dodavatelem materiálu na jejich výrobu (včetně křemíku, skla, oceli a mědi).
Ale navzdory stávající síle obnovitelných zdrojů energie v zemi je 450 GW ještě výrazně ambicióznějším cílem. Pro představu: celková kapacita výroby elektřiny v USA k letošnímu únoru činila 1200 GW - a to včetně zemního plynu, uhlí, jádra, vodních, větrných a solárních elektráren. Celý svět v roce 2021 dohromady vytvořil 290 GW energie z obnovitelných zdrojů. Solární farma Mammoth Solar, která se staví v severozápadní Indianě, bude mít rozlohu odpovídající 1000 fotbalovým stadionům a výrobní kapacitu 1,65 GW.
Řekněme, že třetina ze 450 GW bude pocházet ze solárních farem, třetina z větrných turbín a třetina z vodních elektráren (poslední z nich je vzhledem k pouštní lokalitě nepravděpodobná; možná proto vyměňme vodní elektrárny za jaderné). Pokud budou mít solární panely srovnatelné parametry s těmi, které se používají v Mamutu, panely by nakonec pokryly plochu odpovídající asi 90 909 fotbalovým stadionům. Ne hřištím, ale stadionům.
Čínská vláda neupřesnila procentuální podíl zdrojů plánované energie z obnovitelných zdrojů ani datum dokončení, můžeme však předpokládat, že plánuje zprovoznit celých 450 GW do roku 2030. USA vybudovaly 1200 GW v průběhu 140 let (elektrárna na Pearl Street byla první elektrárnou v USA, kterou v roce 1882 založil sám Thomas Edison); Čína chce za 8 let vybudovat více než třetinu tohoto objemu. Jakkoli se tento cíl zdá nepředstavitelný, pokud ho někdo dokáže splnit, je to autokratický režim s rychlým centralizovaným rozhodováním a efektivní alokací zdrojů.
Výstavba 100 GW nové elektrárny již údajně probíhá a přidává se tak ke stávajícím 328 GW větrné energie a 307 GW solární energie v Číně. Nová výstavba byla zahájena navzdory velkým omezením a nárůstu cen materiálů. Například cena polykřemíku, klíčové suroviny pro výrobu solárních článků, byla v červnu 2021 2,5krát vyšší než na začátku loňského roku. Vzrostly také náklady na pracovní sílu a dopravu, protože pandemie nadále házela klacky pod nohy dodavatelskému řetězci.
To vše se postupně začínalo stabilizovat, když se k tomu ale přidal ještě větší problém: ruská invaze na Ukrajinu. Stejně jako všichni ostatní, i Čína se nyní snaží zajistit bezpečné dodávky energie a tento týden oznámila plány na zvýšení produkce uhlí a rezervních kapacit.
Ačkoli je Čína světovým leaderem v oblasti obnovitelných zdrojů energie, je také zdaleka největším spotřebitelem uhlí a ještě před začátkem ukrajinské krize zvýšila produkci. Ve vládním prohlášení se uvádí, že země bude i nadále využívat podpůrnou roli tradičních zdrojů energií, především uhlí a uhelných elektráren.
Nejenže samotná výroba energie sama spotřebovává velké množství energie, ale celková poptávka po energii – v Číně i ve zbytku světa – bude jen růst. Můžeme proto pokrýt obrovské plochy Země solárními panely a větrnými turbínami, ale k tomu, abychom skutečně přešli k obnovitelným zdrojům energie a upustili od uhlí, toho budeme muset udělat ještě mnohem víc.
