Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /www/doc/www.6dhub.cz/www/templates/6dhub/html/com_k2/default/item.php on line 37
Vědci jsou blíže k pochopení buněčného stárnutí i vzniku nádorových buněk
Technologie

Vědci jsou blíže k pochopení buněčného stárnutí i vzniku nádorových buněk

10.05.21

Gabriela Kolářová, 03. 12. 20

Základními stavebními a funkčními jednotkami těla jsou buňky různých typů, odlišujících se navzájem podle funkce v jednotlivých orgánech. Nyní vědci objevili zvláštnost při procesu buněčného dělení, díky které by se mohli přiblížit poznání jejich „chování“.

Biologové z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) spolu s kolegy ze švýcarského federálního technologického institutu ETH Curych odhalili důležitou část procesu dělení buněk, jehož popis může pomoci k pochopení vzniku nádorových buněk, ale i buněčného stárnutí. V článku zveřejněném v prestižním vědeckém časopisu Nature popsali mechanismus, který umožňuje stabilizaci či prodlužování konců chromozomů, takzvaných telomer.

Genetická informace organismu, tedy jeho DNA, v sobě uchovává veškeré informace potřebné pro fungování každé buňky a je v ní uložená v podobě chromozomů. Ty se při každém buněčném dělení takzvaně replikují, vzniká tedy jejich kopie, která se přenáší do dceřinné buňky. Při každém dělení se však zkrátí část specifické struktury, která každý chromozom uzavírá. Má označení telomera a její délka tak vlastně může být známkou stárnutí organismu. „Výjimkou jsou nádorové buňky, které umí telomery prodloužit a díky tomu se mohou neustále dělit, a tak se stát nesmrtelné,“ říká jeden z autorů studie, biolog Lumír Krejčí.

Vědci se ve studii popsané v Nature zaměřili na strukturu označovanou jako TERRA a její úlohu v buňce. „TERRA, neboli telomerická RNA, je dlouhý řetězec ribonukleové kyseliny, který vzniká při přepisu genetické informace telomery. Dlouho nebylo jasné, jaký je její účel,“ uvedl Krejčí. Kolegové z EPFL zjistili, že tato struktura je schopná se vázat především na zkrácené telomery, vytvářet tzv. R-smyčky.

Odborníci z MU a FNUSA-ICRC se zase zaměřili na výzkum toho, jaké faktory se podílejí na tom, že se TERRA váže na konce chromozomů. Při výzkumu zjistili, že jsou to stejné faktory, které se podílejí na procesu nazývaném homologní rekombinace, který využívá nepoškozené vlákno DNA, podle kterého opravuje poškozený úsek. „Odhalili jsme, že bílkovina s označením RAD51 je potřebná k tomu, aby se TERRA na konce chromozomů navázala. RAD51, jehož nesprávné fungování je často spojováno se vznikem nádorových onemocnění, může tímto způsobem ovlivňovat mechanismus prodlužování telomer,“ uvedl Krejčí.

Vědci chtějí dál zkoumat, k čemu buňka TERRA-smyčky využívá a jak je tento mechanismus kontrolován. „To může být klíčové i k překonání problémů při dělení buňky, kdy replikací telomer často dochází k jejímu zastavení. Není překvapivé, že i tento proces je považován za jeden ze zásadních při vzniku nádorů,“ nabízí možné směřování výzkumu biolog.

Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.

 

Související

Přeživším holocaustu a jejich potomkům pomáhají najít rodinu testy DNA

První roky života strávil Jackie Young v nacistickém internačním táboře v dnešní České republice. Po druhé světové válce byl převezen do Anglie, adoptován a dostal nové jméno. V dospělosti se snažil poznat svůj původ, rodinu. O své rodné matce, která zemřela v koncentračním táboře, měl jen kusé...


Nanorobot z DNA pomůže lépe pochopit rakovinu

Lidské buňky jsou vystaveny mechanickým silám působícím v mikroskopickém měřítku. Ty spouštějí biologické signály nezbytné pro mnoho buněčných procesů podílejících se na normálním fungování těla nebo na vzniku nemocí. Například pocit doteku je částečně podmíněn působením mechanických sil na...


Vědci vypěstovali lidské buňky na robotických kostrách

Proč je pěstování lidských buněk na pohyblivé kostře tak důležité? Obvykle se tyto druhy buněk vyvíjí ve velmi statickém prostředí, jako jsou například tyto mozkové buňky pěstované v Petriho misce. Kvůli tomu však buňky nejsou nijak zvlášť uzpůsobeny k tomu, aby se ohýbaly a pohybovaly tak, jako...