V čem je problém: Všechny druhy senzorů, které můžeme pro zdravotní nebo sportovní účely umístit na tělo a měřit jeho charakteristiky, udělaly za poslední dobu viditelný pokrok – s jednou výjimkou. Tou je potřeba jejich pravidelného dobíjení ze zásuvky. Přitom většina čidel potřebuje jen nepatrný příkon, aby řádně fungovala, a mohla by tedy využívat praktičtější a i ve volném prostoru dostupnější zdroje energie. Jako nejpřirozenéjší se nabízí převod mechanické energie pohybu našeho těla na elektrickou energii. Samozřejmě, že na této myšlence pracuje spousta vývojářů, kteří již dosáhli nadějných výsledků. Většina z nich ale trpí nízkou účinností nabíjení a aplikací poměrně těžkých materiálů.

Řešení: Vývojový tým vedený Lin Wangem se inspiroval japonským uměním papírového střihu a pokryl několikacentimetrový pruh ultratenkého papíru s kosočtvercovými otvory filmem z rozmanitých materiálů –zlatem, grafitem, etylen– propylénem, čímž získal velmi koncentrovaný a velikostně a váhově redukovaný sběrač a konvertor mechanickě energie na elektrickou. Stlačováním a uvolňovaním pokrytého papírku po dobu několika minut se nabil přístroj na 1 volt, což stačí na napájení dálkového ovládání, teplotního čidla nebo hodinek.

Dopad: Od této inovace aplikované na oblečení či tělo si odborníci slibují široké využití pro zdravotní, sportovní a další běžné životní potřeby a to také v oblasti medicíny.