Martin Kysilka, 25. ZÁŘÍ 2018

V čem je problém: V roce 2016 se malárií podle Světové zdravotnické organizace nakazilo odhadem 212 milionů lidí a okolo 445 000 lidí na ni zemřelo. K devadesáti procentům úmrtí na malárii dochází v subsaharské Africe. Ačkoliv od roku 2000 úmrtnost klesá, je nemoc světově stále hlavní příčinou úmrtí dětí mladších pěti let. Malárie se šíří tak, že paraziti nakazí komáry a ti pak přenesou chorobu na lidi.

Řešení: Vláda Burkiny Faso, vnitrozemského státu ležícího v Západní Africe, se rozhodla s malárií bojovat prostřednictvím genetického inženýrství a povolila vědcům vypustit roje geneticky modifikovaných komárů do africké divočiny.

Vědci v Burkyně Faso hodlají v rámci zahřívacího kola již tento měsíc vypustit 10 000 sterilních komárů avšak zatím bez mutací, které by měly za cíl boj s malárií. Vědci věří, že si tímto krokem získají přízeň a důvěru místních obyvatel a připraví půdu pro budoucí akce.

V dalším kole by se měli k Burkině Faso připojit Mali a Uganda a společně vypustit komáry, kteří už budou mít mutaci, jež způsobí zmenšení komáří populace. Geneticky upravení komáři již byli v minulosti vypuštěni na několika místech v Brazíli a na Kajmanských ostrovech, nyní tomu však bude poprvé, kdy bude geneticky modifikované zvíře vypuštěno přímo do divočiny. Projekt částkou sedmdesáti milionů dolarů podpořila Nadace Billa a Melindy Gates. Tato podpora by mohla hrát klíčovou roli v získání důvěry obyvatelstva a ochotě regulátorů projekt posvětit.

Dopad: To, že do přírody ještě nikdo nikdy nevypustil živočichy s upravenými geny má své opodstatnění. Je to totiž velmi riskantní. Jedním z nejčernějších scénářů by mohlo být vyhynutí většiny hmyzu, což by existenčně ohrozilo celý ekosystém. Pokud by však vědci uspěli, podařilo by se jim vymýtit jednu z nejfatálnějších chorob v historii lidstva.