Pavel Kysilka, rozhovor s Barbarou Hansen Čechovou, HR Forum, 7. LISTOPADU 2017

Většina z nás si jej pamatuje jako generálního ředitele České spořitelny, či jako viceguvernéra České národní banky. Ekonom Pavel Kysilka se nyní intenzivně zabývá dopady digitální revoluce na byznys i společnost. I z tohoto důvodu založil 6D Academy, která pomáhá firmám uspět v digitální epoše.

Zabýváte se nyní tím, čemu se říká digitální revoluce. Jaké si myslíte, že bude mít tato změna dopady na naši společnost?

Všechny dopady nelze předvídat. Když se podíváme do minulosti, všechny civilizační revoluce měly nečekané důsledky. V průběhu neolitické revoluce si lidé uvědomili, že nemusí lovit a sbírat, ale chovat a pěstovat, a přistěhovali se na pole. Jaké to mělo dopady? Větší produktivitu a delší život, ale také feudální kasty, nevolnictví, církevní monopol a inkvizici. V tom lidstvo žilo dvacet tisíc let a před dvěma sty let jsme se přestěhovali k montážní lince. Nezamýšlené dopady? Svoboda, hojnost, narůst délky života, ale i komunismus, nacismus, průmyslové vraždění na válečném poli, gulagu a koncentráku. Před třiceti lety jsme se začali stěhovat do virtuálního světa internetu. V mobilu máme nyní všechno: informace, knihy, cestování, hudbu, zábavu, přátele, vše zdarma, respektive za naše osobní data. Pár dopadů už umíme pojmenovat: pohodlí, rychlost, dostupnost, ale také sociální bubliny, kyberválky, kyberterorismus… Většinu ale ne.

Bude vůbec po digitalizaci konkurence mezi společnostmi probíhat na trhu práce?

Zní to jako paradox, ale tam především. Svět, do kterého se řítíme, je sice hnaný technologiemi, ale zvítězí ten, kdo bude mít mozky, které s nimi budou umět nakládat. Pro HR je to velká příležitost, doufám, že si to HR profesionálové uvědomují. Ještě vás musím malinko opravit. Nemluvme o digitalizaci. Většina věcí a procesů se dnes musí nejdříve transformovat, aby byly schopny příjemně fungovat v digitální podobě a v chytrém mobilu. Starý svět není dobré digitalizovat, protože je napsaný tak, aby jej zvládl člověk v hmotném světě. Auta se musí designovat jinak, když je má postavit jen robot. Když zdigitalizujete hypotéku tak, jak je nyní vytvořená, nevydrží nad ní v mobilu nikdo déle než pár minut a nikdy ji nekoupí. Je stavěná tak, aby si o ní člověk hodiny povídal s poradcem, běhal na pobočku a papíroval. Nejde o digitalizaci, ale o transformaci pro digitální věk.

Co vůbec zbyde z lidských schopností, které robot nenahradí?

Roboti přebírají nejen práci manuální, ale i tu ve službách. Umělá inteligence zvládá práci právníků, lékařů, manažerů, programátorů. Ale i když naučíme stroje se učit, nikdy nenahradí lidskou kreativitu, schopnost chápat kauzální souvislosti, lidskou empatii a sociální inteligenci. Stroje jsou nepochybně přesnější než člověk, mohou být daleko výkonnější, ale na řadu dovedností nedosáhnou. V medicíně umějí stroje lépe predikovat srdeční problémy, ale nedokážou odhalit kauzální spojitosti. Od toho tu bude člověk, který si vezme strojové výsledky a bude s nimi a s námi pracovat, připravovat nám a spolu s námi řešení, osobní plány.

Většinou odborníci, kteří se zajímají o téma, uvádí, že se není třeba bát ztráty pracovních míst. Jaký je váš postoj?

Substituční poměr mezi nasazením robotů a úsporou pracovníků je dnes v průměru 1:5. Má však rychle rostoucí trend díky posilování robotů o špičková čidla a prvky umělé inteligence. Do zóny ohrožených se rychle přesunují i ty obory, kde se ještě donedávna lidé cítili bezpečně. Ve společnosti rychle a odůvodněně vzrůstá nervozita a nejistota ohledně pracovních perspektiv. Když se automatizace podaří, tak to ale neznamená, že současný zaměstnanec o práci přijde. Bývá to přesně naopak. Automatizace a robotizace vede v ekonomice paradoxně k růstu potávky po lidech. Za jednoho nahrazeného člověka vznikne poptávka po dvou až třech nových rolích, pozicích. Nejchytřejší firmy si zaměstnance uvolněné automatizací ponechávají a doškolují je v jejich oboru. Třeba z výlučně technické pozice na servisní, kdy je typicky novou rolí zaměstnance bývá vztah s klienty.

Které hlavní technologie nejvíce ovlivní vývoj?

Současný svět je napěchovaný novými technologiemi. Jedním z nejvýznamnějších trendů dnešní doby je hluboké učení strojů. To má rostoucí řadu aplikací. Třeba autonomní dopravu, která je zatím v plenkách, ale její náklady prudce poklesnou a změní tvář našeho cestovaní a autoprůmyslu. 3D tisk asi většinu už všichni znají, méně jeho dopady: například letecký motor, který měl 850 součástek, lze „vytisknout“ ze dvanácti. Další velký trend představuje editace lidského genomu. Tato technologie umožnuje modifikovat a opravit geneticky zakódované chyby. Dále samozřejmě robotizace, která se propojuje s umělou inteligencí. Významná bude technologie blockchainu. Je to distribuovaná databáze, která decentralizovaně zaznamenává transakce mezi účastníky, ověřuje je přes množství decentralizovaných počítačů a běží na ní nejen kryptoměny jako bitcoin, ale třeba distribuce energie, hlasování, obchodní transakce, nabídka hudby atd. A neuvěřitelný potenciál má virtuální a rozšířená realita…

Založil jste 6D academy, která firmy na nový svět připravuje. Z jakého důvodu? Z vlastní zkušenosti vím, jak je náročné být manažerem, a ještě sledovat všechny důležité inovace ve svém oboru. Když je ale neovládneme, namíří je konkurence proti nám! Proto nabízíme firmám nejčerstvější “přehlídku” dění a poradenství v oblasti technologií v jejich oboru a s nimi spjatých byznysových, komunikačních, servisních a pracovních modelů. Jezdíme do center, odkud změny přicházejí, jako je Sillicon Valley nebo izraelský Silicon Wadi. S poradenstvím také proškolujeme management a zaměstnance firem, což dělá poradenství mnohem účinnějším a  také trvale zvyšuje inovační potenciál uvnitř firem.

Které změny v práci mají očekávat HR ředitelé?

Ti nejlepší dnes umí pracovat s fenomény rychlosti, se záplavou změn a informací, flexibilitou, permanentním vzděláváním. Rostou z role řízení lidí do role řízení dovedností, tedy mixu schopností dodávaných lidmi i stroji. Vedle tvrdých znalostí o technologiích a jejich dopadech na práci a komunikaci věnují prvořadou pozornost generaci mileniálů, která za pár let bude mít většinové zastoupení v naší klientele i uvnitř firem. HR se ve výborných firmách mění ze služby na strategickou funkci.

Co bude třeba změnit v České republice, která doposud sázela na levnou pracovní sílu, která je právě snadno nahraditelná roboty?

Firmy se musí odnaučit spoléhat na cenovou konkurenceschopnost a vsadit na inovace jak v oblasti technologií, tak byznysových, obchodních, servisních a pracovních modelů. Vzdělávací systém musí uznat dominanci technologií nad tradičními rolemi člověka v pracovním procesu a rozvíjet ty schopnosti a dovednosti, na které sebechytřejší stroje nedosáhnou. Dnešní školství nás učí něco, co roboti zvládnou mnohem lépe a levněji. Školský systém nás vlastně stále učí konkurovat strojům, to je ale předem prohraný boj. Česko se musí změnit z ekonomiky levné pracovní síly na zemi patentů, univerzit, výzkumu, konferencí, e-governementu a technické infrastruktury. Pak budou prosperovat i firmy a s nimi celá společnost.