V čem je problém: Padesátitříletému Billu Kochevarovi závažná autonehoda, při které narazil se svou motorkou do kamiónu, vzala možnost pohybu. Bill po nehodě zůstal ochrnutý od krku dolů a neschopen se o sebe jakkoliv postarat. Byl bezpodmínečně odkázán na pomoc druhých. Pomoci se mu nakonec dostalo větší, než vůbec doufal.

Řešení: Poprvé v historii lidstva a vědy se vědcům podařilo postiženému člověku vrátit možnost pohybu i když v trochu jiné podobě než, na kterou jsme zvyklí. Vědci z Case Western University in Ohio Billovi voperovali elektrické implantáty do mozku, do prefrontální kůry – velká korová oblast čelního laloku, která se podílí na poznávacích kognitivních funkcích jako je myšlení, vnímání, vědomé zapamatování, rozpomínání si na informace, dále abstraktní myšlení a sebeuvědomování. Svaly stimulující senzory umístěné v ruce a paži dostávají počítačem dekódované signály vysílané mozkem a tento celý proces má za následek, že se Bill po celých osmi letech dokáže opět sám napít a najíst bez jakékoliv asistence. Samotná myšlenka je nejdříve simulována v programu virtuální reality, kde počítač provede výpočty, jak by měl pohyb vypadat.

Dopad: V budoucnu vědci počítají s rychlejší odezvou, bezdrátovostí a s podkožním implantováním čipů. Takovýto úspěch je důkazem obrovského pokroku strojového učení schopného rozpoznat a dekódovat mozkové vlny a také pokroku v miniaturizaci senzorů, které lze implantovat do lidského těla. Tento vynález revolucionalizuje léčbu obrny a umožňuje tak těm méněšťastným alespoň částečný návrat do života.