Výzkum izraelské Reichmanovy univerzity publikovaný v časopise Current Research in Ecological and Social Psychology, se opírá o jednoduchou otázku: Pomůže flirtování se svůdným virtuálním agentem, v tomto případě VR barmanem, nebo bude naopak bránit monogamním vztahům v reálném životě. Sociologové se domnívali, že VR realita pomůže, provedli proto řadu experimentů a zdá se, že svou hypotézu potvrdili.
Podle tiskové zprávy účastníci studie nejprve vešli do virtuálního baru a tam se začali bavit s VR barmanem, který byl stejného pohlaví jako jejich reálný partner. Barman se k nim choval buď neutrálně, nebo s nimi flirtoval.
V prvním experimentu se tito účastníci setkali s atraktivními tazateli, kteří jim kladli řadu otázek zaměřených na vztahy a během toho s nimi flirtovali. Účastníci byli poté požádáni, aby ohodnotili, jak atraktivní jim tazatel připadal. Ti, kteří měli flirtujícího VR barmana, hodnotili tazatele jako méně atraktivního než ti, ke kterým se barman choval neutrálně.
V druhém experimentu byli účastníci spárováni s atraktivní osobou partnerova pohlaví, o níž si mysleli, že je to další z účastníků studie, ale ve skutečnosti to byl výzkumník. Výzkumníci v přestrojení měli za úkol požádat účastníky o pomoc při stavbě pyramid z plastových kelímků, a přitom s nimi flirtovat. V této části studie vědci zjistili, že ti, kteří měli k dispozici flirtující VR barmany, strávili méně času pomáháním krasavci v nesnázích než ti, kteří měli nezaujatého virtuálního agenta.
V rámci třetího experimentu byli účastníci pozváni do laboratoře se svými partnery. Páry byly rozděleny do různých místností, přičemž jeden z nich flirtoval s virtuálním barmanem a druhý sledoval neutrální video.
Následně byli partneři požádáni, aby společně hovořili o vzestupech a pádech svého sexuálního života a poté hodnotili míru, do jaké pociťují sexuální touhu vůči svému partnerovi a vůči jiným lidem. V této části výzkumníci zjistili, že ti, kteří flirtovali se svůdným VR barmanem, uváděli silnější sexuální touhu k partnerovi a menší sexuální zájem o jiné lidi než ti, kteří měli neutrální virtuální interakci.
„Výsledky těchto tří studií naznačují, že je možné lidi imunizovat a učinit je odolnějšími vůči ohrožení jejich romantického vztahu,“ uvedla v tiskové zprávě školy spoluautorka článku a spoluředitelka studie, profesorka Gurit Birnbaumová z Reichman's Baruch Ivcher School of Psychology. „Jedná se o první studii na světě, která ilustruje, jak interakce ve virtuální realitě může zlepšit vztahy v reálném světě.“
Birnbaumová zdůraznila, že interakce s virtuálními agenty, jako je VR barman, „z definice nemůže přímo poškodit vztah“. Ale i tyto bariéry se stírají. Jak by se lidé cítili při realisticky simulovaném sexuálním nebo emocionálním kontaktu ve virtuální realitě? Koneckonců, lidé jsou zřejmě svými přítelkyněmi či příteli s umělou inteligencí opravdu posedlí, často k nelibosti svých reálných partnerů.
Přesto je to fascinující způsob, jak se podívat na to, jak VR a AI mohou lidem pomoci zvládnout to, co výzkumníci nazývají hrozbami v reálném světě. A možná by jim mohly pomoci i se spoustou dalších problémů.
