Martin Kysilka, 4. ZÁŘÍ 2018

V čem je problém: Mozkem ovládané protézy v posledních letech zaznamenaly obrovský pokrok. Kvůli nynějším bezcitným modelům se však až 50% pacientů rozhodne protézu nepoužívat. Umělá ruka je kolikrát spíše přítěží než obstojnou náhradou za ztracenou končetinu.

Řešení: Ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne (EPFL) zahájili program, který pomůže lidem po amputaci přijmout umělou protézu jako součást svého těla.

Terapie virtuální realitou od EPFL přesvědčí pacientovu mysl o tom, že bionická ruka je skutečnou částí jeho těla. Tohoto klamu mysli vědci dosáhli metodou „vidět znamená věřit“. Kromě zraku však zapojili i jiný smysl – hmat. Mozek totiž neustále využívá všechny své smysly, aby vyhodnotil co je, a co není součástí jeho těla. 

Terapie probíhá tak, že vědci nasimulují hmatové iluze na špičku ukazováčku bionické ruky prostřednictvím stimulace nervů v pahýlu paže. Pacient má přitom nasazené VR brýle, díky kterým vidí světélkující špičku prstu ve virtuální realitě, přičemž cítí zprostředkované dotyky. Po ukončení simulace pacient protézu nejen vidí, ale i cítí. Tento efekt trval ještě deset minut po ukončení simulace. Kombinace zraku (virtuální reality) a hmatu (bionické ruky se senzory) oklamala mozek, který si myslel, že umělá končetina je opravdu součástí těla.

Dopad: Exponenciální technologie jako roboti, virtuální realita či umělá inteligence nám poskytují nadstandardní službu nejenom v práci. Mohou být i rozhodujícím faktorem v těžkých životních situacích, jako je ztráta končetiny. 

I když se v tomto případě jednalo o pouhé desetiminutové řešení, úspěšný experiment švýcarských vědců nám ukazuje cestu, jak vyřešit nedostatky bionických končetin jednou provždy.