Vázne zásobování, nákladní lodě blokují přístavy a produkují mnoho emisí. Maersk nabízí řešení
Byznys inovace
Foto: Shutterstock

Vázne zásobování, nákladní lodě blokují přístavy a produkují mnoho emisí. Maersk nabízí řešení

Pandemie odhalila nejslabší články zásobovacího řetězce a způsobila, že nákladní lodě začaly nedobrovolně blokovat přístavy po celém světě. Zákazníci zažívají růst cen a zpoždění dodávek prakticky čehokoliv, což by na obecné úrovni šlo jistě zařadit do kategorie “problémy prvního světa”.

04.02.22

To ovšem neplatí pro dramatický nárůst emisí v loďmi přeplněných přístavech – na povolení vplutí leckde čeká až 70 lodí najednou, a ty dokáží do ovzduší vypustit desítku tun oxidu dusíku denně. To je objem, který by vyprodukoval provoz zhruba 6 milionu osobních automobilů se spalovacím motorem.

Dánský rejdař Maersk proto v lednu 2022 oznámil, že na situaci chce reagovat a spouští nový projekt s cílem snížit objem emisí, které nákladní lodě produkují. Řešení vidí v nabíjecích bójích, spojených podvodními kabely s obnovitelnými zdroji energie na pobřeží.

Projekt probíhá pod hlavičkou Stillstrom, dceřiné společnosti Maersk. Ostré testování má být spuštěno v průběhu letošního roku v Norsku. Manažer projektu Sebastian Klasterer Troft doufá, že do pěti let od spuštění komerčního využití bude systém využívat 50 – 100 přístavů a odhaduje, že “objem emisí CO2 se tak sníží o 5,5 milionu tun”. Zároveň uvedl, že “Maersk považuje za zásadní zdůraznit, že systém budou moci po uvedení do provozu využívat všechny lodě, nejen lodě společnosti Maersk”.

Lodě se po vplutí do přístavu obvykle připojí k pobřežním zdrojům energie, aby bylo možno provést nakládku a vykládku. Nicméně pokud je přístav plně obsazen, lodě čekající na povolení vplutí na volném moři často k zajištění energie, nutné k provozu veškerého zařízení a vybavení, používají záložní motory. Ty sice neprodukují tolik emisí jako motory hlavní, ale stále jde o významné množství, které lidskému zdraví rozhodně neprospívá.

Všeobecné nadšení z “kroku správným směrem k zelenější námořní dopravě” však doprovázejí i střízlivější ohlasy. Například, jestli bude vůbec možno instalovat na jednom místě dostatečný počet bójí, které by případný nápor lodí, jaký je v současnosti obvyklý, u přístavu zvládly. Sebastian Klasterer Troft však neztrácí optimismus: “Pilotní projekt v Norsku bude zahrnovat provoz jedné bóje napájené jediným kabelem. Připojení desítek bójí na jediný kabel vedoucí pod hladinou z pobřeží však není technicky neproveditelné”.

Dopravní společnosti se v poslední době o ekologický provoz svých lodí začaly zajímat mnohem více. Projekt Maersku je jedním z řady, na kterých se ukazuje, že peníze nejsou vždy až na prvním místě. A Řím také nebyl postaven za jediný den.

 

ZDROJ

Související

Enzymy mořských živočichů by mohly nahradit žárovky

Už před více než čtyřiceti lety vědci zjistili, že organismy žijící na dně oceánu jsou schopny produkovat světlo díky enzymu zvanému luciferáza. Až dosud však nebylo jasné, jak tento mechanismus funguje. S odpovědí nyní přišli vědci z Loschmidtových laboratoří, RECETOXu a Přírodovědecké fakulty...


Nedopalky by životnímu prostředí mohly i pomáhat, místo aby jen škodily

Cigaretové nedopalky lze najít téměř všude – na chodnících, v parcích, dokonce i v moři. Nejen že na ně není zrovna hezký pohled, ale také se obtížně uklízejí. Tým vědců z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ale nyní našel způsob, jak tento nenáviděný druh odpadu vykoupit. „Zjistili jsme, že...


Bill Gates podporuje australský start-up zaměřený na říhání krav

Spoluzakladatel společnosti Microsoft otevřeně hovořil o dopadu výroby masa na životní prostředí. Metan je totiž po oxidu uhličitém druhým nejčastějším skleníkovým plynem. Dobytek, jako jsou krávy a kozy a jeleni, produkují metan, když jejich žaludky rozkládají trávu při trávení. Při tomto...