Pokud jste nečetli předešlý díl našeho seriálu, doporučujeme, abyste se nejdříve vrhli na něj.
V roce 2013 Bitcoin pokračoval ve svém trendu a už na konci března přesáhla celková tržní hodnota měny miliardu dolarů. V říjnu pak došlo ve Vancouveru ke spuštění prvního bitcoinového bankomatu na světě. Období pouze pozitivních zpráv se však nezadržitelně blížilo ke konci a uživatelé a fanoušci kryptoměny poprvé museli čelit zásahům z vyšších míst. Digitální měny krátce po sobě zakázala Čína i Thajsko, mezitím FBI ve Spojených státech amerických zabavila prostředky společnosti Mt. Gox, uzavřela darkwebové tržiště Silk Road a zabavila 26 tisíc bitcoinů.
I přes tyto negativní události však došlo k jednomu z nejvýznamnějších milníků v kryptografické historii, a to ke zveřejnění bílé knihy Ethereum a k vytvoření nadace Ethereum Fundation v roce 2014. Za projektem stál Vitalik Buterin a společně s dalšími zakladateli usiloval o využití blockchainu i mimo sektor kryptoměn. Ve svém blockchainu představil chytré smlouvy a vývojářům poskytl platformu k vytváření De-Fi aplikací, čímž položil základy dalšího v blízké budoucnosti obrovského odvětví.
Rok 2014 byl pro blockchain stěžejní i z několika dalších důvodů. Bitcoinová burza Mt. Gox vyhlásila bankrot, britský daňový úřad klasifikoval bitcoin jako soukromé peníze, místopředseda Bitcoin Foundation byl zatčen za praní peněz špinavých. A ačkoliv byste nejspíše tipovali, že odvětví utrpí po těchto událostech masivní škody, nebo bude přinejmenším stagnovat, opak se stal pravdou. Jen do konce roku bitcoin přijalo několik společností globálního významu včetně Microsoft nebo Paypal.
Následující rok 2015 přinesl hned dvě zásadní události. První z nich bylo spuštění sítě Ethereum Frontier, která umožnila vývojářům psát chytré smlouvy a decentralizované aplikace na síti. Nový koncept přilákal mnoho aktivních vývojářů a Ethereum započalo svou cestu na vrchol blockchainového žebříčku. Druhou událostí bylo zahájení zkušebního provozu na blockchainovém systému společností NASDAQ.
Až kolem roku 2016 začíná být blockchain stále více vnímán jako přínosná technologie i bez návaznosti na bitcoin a další kryptoměny. Toho roku bohužel dochází i ke zneužití chyby v kódu blockchainu Ethereum, což následně vedlo k hard forku celé sítě. Do bitcoinové burzy Bitfinex se navíc nabourala skupina hackerů, kteří odcizili 120 tisíc bitcoinů. I tak hodnota bitcoinu nezadržitelně rostla a v roce 2017 dosahovala již 20 tisíc dolarů. Tehdy Japonsko začalo kryptoměnu uznávat jako legální platidlo, sedm velkých evropských bank vytvořilo seskupení za účelem vyvinout platformu pro financování obchodu, založenou na blockchainu, a přibližně 15 % z celkového počtu světových bank alespoň nějaké míře využilo tuto technologii.
Hodnota Bitcoinu začala poprvé v historii dlouhodobě klesat a rok 2018 byl zakončen na necelých 4 000 dolarech za kus. Toto období se mohlo jevit jako učiněná kryptoměnová apokalypsa, společnosti Facebook, Google a Twitter zakázaly jakoukoliv reklamu na kryptoměny, platební společnost Stripe přestala přijímat platby v bitcoinech, Jižní Korea i přes záměr investovat do blockchainových projektů zakázala anonymní obchodování s kryptoaktivy.
Hodnota jednoho bitcoinu se příští dva roky, až do října 2020, nedostala přes hranici 13 tisíc dolarů. Mezitím však na síle nabývaly další blockchainové projekty, především Ethereum a kryptoměny i tokeny vázané na něj. Popularita NFT pak už v roce vyhnala počet transakcí v síti na 1 milion denně, to mělo za následek problém, který v jisté míře přetrvává až dodnes - přetížení a rapidní růst ceny gas fee, tedy poplatků těžařům.
V roce 2020 výzkum a vývoj v oblasti blockchainu postoupil do bodu, kdy technologii začaly přijímat organizace po celém světě, a to napříč nejrůznějšími obory. Dnes tak můžeme vidět využití blockchainu v letectví, hudbě, autorských právech, nebo třeba při trasování ekologického odpadu. S přijetím kryptoměn širší společností raketově vylétla cena mnoha kryptoměn, včetně samotného bitcoinu, jehož cena během šesti měsíců vystoupala z 10 tisíc na 60 tisíc dolarů. I přes četné výkyvy se až do současnosti cena drží nad 30 tisíci dolary a za 12 let své existence tak bitcoin ukázal růst v rámci milionů procent.
Rok 2021 přináší stále více zpráv o využití blockchainu jak ve vládním, tak soukromém sektoru. Dnes již více než polovina významných světových bank nějakém způsobem s kryptoměnami operuje, Evropská unie testuje zavedení digitálního eura a některé státy začínají přijímat bitcoin jako legální platidlo.
Vývoj sektoru závisí především i na míře regulací, ačkoliv popírají hlavní myšlenku Satoshiho projektu, tedy eliminovat ze hry zprostředkovatele a autority. Pokud však pomýšlíme na svět, ve kterém jsou kryptoměny používány jako dnes tradiční peníze, jsou jisté kompromisy a dohled některých vybraných institucí nad sektorem nezbytnou součástí. Ať se nám to líbí, nebo ne.
