Výdaje na výzkum a vývoj v Česku loni trhaly rekordy
Věda a výzkum
Foto: Shutterstock

Výdaje na výzkum a vývoj v Česku loni trhaly rekordy

Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2021 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) rekordních 122 miliard korun. To znamená meziroční nárůst o 7,5 procenta a proti roku 2020 navýšení o 8,5 miliardy korun.

07.11.22

Předseda ČSÚ Marek Rojíček uvedl, že loňské údaje jsou milníkem, který znamená, že „podíl výdajů na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP poprvé dosáhl hranice dvou procent“. Mezi evropské lídry ve výdajích na výzkum a vývoj patří Německo a Rakousko. Přesahují tam tři procenta HDP. Podle Světové banky vynakládají na výzkum a vývoj v poměru k HDP nejvíce Izrael (5,4 %), Jižní Korea (4,8 %) a Švédsko (3,5 %).

Většina veřejných prostředků na výzkum a vývoj směřovala v Česku na národní univerzity a pracoviště sdružená v Akademii věd ČR. Z domácích a zahraničních veřejných zdrojů bylo poskytnuto téměř 48 miliard korun, z toho 7,8 miliardy připadlo na oblast z EU.

Na výzkumu a vývoji se v Česku v současnosti podílí přibližně 2800 firem. Jejich celkové výdaje na tento účel činily 76,6 miliardy. Mezi nejrychleji rostoucí odvětví výzkumu a vývoje patří informační technologie. „Firmy působící v oblasti programování a poskytování IT služeb vynaložily v roce 2021 na výzkum a vývoj 19,2 miliardy korun, což je o polovinu více než před třemi lety,“ uvedl ředitel odboru statistiky rozvoje ČSÚ Martin Mana.

Nejvíce se na výzkumu a vývoji v Česku podílí podnikatelský sektor, následuje vysokoškolský a vládní. Neziskový sektor se na celé oblasti podílí okrajově.

Na konci roku 2021 bylo v oblasti výzkumu a vývoje zaměstnáno přibližně 122 tisíc osob, což představuje meziroční nárůst o tři procenta. Podíl mužů výrazně převažuje nad ženami, v tomto odvětví je zaměstnáno pouze 31 procent žen.

Cizinci tvoří podle ČSÚ dvanáct procent všech výzkumných pracovníků na vysokých školách. Největší zastoupení mají Slováci, na druhém místě jsou Indové. Dalšími nejvíce zastoupenými skupinami jsou Rusové a Ukrajinci, ačkoliv ČSÚ upozorňuje, že po ruské invazi na Ukrajinu tomu tak již být nemusí.

 

ZDROJ

Související

Ekologická výroba fotovoltaiky je díky českým vědcům na dosah

V roce 2020 se v Evropě vyrobilo méně než 1 % celosvětové produkce solárních článků, ovšem nainstalovalo se zde více než 20 % globální fotovoltaické kapacity. Do letošního roku se (kumulativně) zprovoznilo už 1 TWp fotovoltaiky, zatímco v jaderných elektrárnách je to cca 700 GW. Závislost na...


Vědci odhalili tvar a orientaci extrémně horké hmoty v okolí černé díry

Hmota se při přitahování k černé díře zahřívá na miliony stupňů a září v rentgenovém záření. Vědci používají měření polarizace tohoto rentgenového záření, aby otestovali a zpřesnili modely, které popisují, jak černé díry pohlcují hmotu a stávají se tak jedněmi z nejsvítivějších zdrojů ve vesmíru –...


Vědce zaujali červi, kteří velmi rychle rozkládají plasty

Kdyby se podařilo malé červy, housenky voskových můr, které se živí včelím voskem ve včelích úlech, rozšířit do životaschopného komerčního procesu, mohlo by to mít zásadní dopad na celosvětové úsilí o recyklaci, protože jen polyethylen tvoří 30 % veškeré produkce plastů, píše The Guardian. Zatím...