Celý objev začal studiem dosud neznámého parazita rodu Trypanosoma nalezeného uvnitř brouka poblíž zříceniny hradu Trosky. Podle Leoše Valáška z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR bylo na rozdíl od naprosté většiny organismů obtížné zjistit, kde začíná a kde končí individuální genový kód parazita.
„Zjistili jsme, že jeho genový kód má unikátní vlastnosti. Kombinací několika drobných rozdílů v nástrojích, které dekódují genetickou informaci, se organismus dokázal této změně svých genů přizpůsobit,“ cituje Valáška Radio Prague International.
„Kdybych měl použít příklad, představte si, že máte lopatu a zkrátíte její čepel o pět centimetrů. To umožní dělníkovi používat nástroj jiným způsobem. Tento rozdíl na buněčné úrovni organismu umožňuje, aby tento posun od standardního genetického kódu zvládl. Pro nás lidi s naším genetickým kódem je takový posun nemožný,“ vysvětluje pro server.
Jedinečný genový kód organismu jej činí imunním vůči virovým infekcím. Viry totiž nemohou tyto buňky dekódovat a následně naprogramovat k reprodukci.
„Změny jsme schopni vyvolat i u dalších organismů“
Doktorandka Zuzana Pavlíková, která se na výzkumu podílela, tvrdí, že další experimenty na kvasinkových buňkách ukázaly, že na tomto objevu lze dále stavět. „Zavedli jsme různé geny, které byly buď uměle upraveny, nebo změněny – podobně jako u trypanosomy. Fascinující je, že jsme schopni tyto změny vyvolat i u jiných organismů, například u kvasinek. Dokážeme naprogramovat kvasinkové buňky tak, aby fungovaly stejně jako původní organismus a byly také schopné přežít,“ popisuje serveru.
Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR říká, že další výzkum tohoto organismu by mohl pomoci zejména v oblasti molekulární biologie a genového inženýrství. „Objev této unikátní trypanosomy lze přenést prakticky do jakékoliv jiné buňky, kde se dá v omezené míře využít. Nikdo neočekával, že by to bylo možné, dokud jsme nezjistili, že tento organismus může s těmito změnami žít a normálně fungovat,“ říká pro portál.
Tým se domnívá, že by objev mohl vést například k pokroku v léčbě některých dědičných onemocnění. Než se to ale potvrdí, bude podle něj zapotřebí dalšího výzkumu.
