Vědci chtějí zvrátit dopady pití alkoholu pomocí úpravy genů
Věda a výzkum
Foto: Shutteerstock

Vědci chtějí zvrátit dopady pití alkoholu pomocí úpravy genů

Nová studie o alkoholu a jeho vlivu na náš mozek tvrdí, že lidé, kteří v dospívání pili nadmíru alkoholu, budou mít brzy možnost „resetovat svůj mozek do továrního nastavení“.

25.06.22

Výzkumníci z Chicagské univerzity v Illinois zveřejnili začátkem tohoto měsíce novou studii v časopise ScienceAdvances. Tým použil metodu CRISPR k úpravě genů u dospělých myší. Podle tiskové zprávy, kterou začátkem května zveřejnily na stránkách univerzity, vědci nejprve zkoumali zvířata odpovídající věku 10 až 18 let člověka.

"Časné pití alkoholu může mít dlouhodobé a významné účinky na mozek a výsledky této studie nabízejí důkaz, že úprava genů je potenciální protilátkou proti těmto účinkům a nabízí jakýsi tovární reset mozku, chcete-li," uvedl v prohlášení hlavní autor studie Subhash Pandey.

Při pozorování myší, které byly v dospívání vystaveny pití alkoholu, se ukazovalo, že ty, které prošly technikou úpravy genů, nevykazovaly při zdolávání bludišť takovou úzkost ani takovou touhu pít.

O tom, kolik se toho můžeme dozvědět o lidském zdraví a medicíně od myší, se v minulosti pochybovalo, protože naše druhy jsou velmi odlišné, ale Pandey a jeho tým se zabývají studiem zneužívání alkoholu již řadu let. Již v roce 2019 Pandey pracoval na studii, která ilustrovala, jak alkohol mění naši amygdalu, základní část mozku, která je zodpovědná za velkou část emoční regulace. Podle této studie měli lidé, kteří začali pít před 21. rokem, větší pravděpodobnost, že budou mít problémy související s užíváním alkoholu.

Je povzbudivé, že nejnovější studii financoval samotný vládní Národní institut pro zneužívání alkoholu a alkoholismus, takže doufáme, že lidé, kteří v minulosti bojovali se závislostí, budou moct brzy najít úlevu.

Připijeme si na to samozřejmě nealkoholickým pivem.

 

ZDROJ

Související

Výpočetní algoritmy mohou odhalit původ gregoriánského chorálu

Gregoriánský chorál je forma nedoprovázeného duchovního zpěvu v latině, která vznikla v Evropě ve středověku. Zpěvy bylo možné slyšet v katedrálách či malých kostelích. Sloužily k předávání posvátných textů dalším generacím. A právě proto se přísně dbalo na to, aby se v ničem nelišily, říká Jan...


Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel

Vědcům se vytvořením speciální 3D porézní struktury povedlo zvýšit teplotní odolnost grafenu o neuvěřitelných 1000 °C. Atomárně tenké vrstvy uhlíku, tedy grafen, vykazují běžně teplotní stabilitu v plamenu do 550 °C, což je pro srovnání přibližně teplota zapálení většiny dnes užívaných plastů,...


Na VŠB-TUO studují jako první na světě výbuchy za nízkých teplot

K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot. Zařízení za zhruba 5,3 milionu korun výrazně posune poznání vědců v této oblasti, v rámci akreditované laboratoře však poskytuje cenné informace také...