I když je zatím příliš brzy, abychom mohli určit, zda existuje nějaká přímá příčinná souvislost mezi běžnou vakcínou a neurologickými zdravotními následky, jako je Alzheimerova choroba – jinými slovy, nevíme, zda je za výsledky odpovědná samotná vakcína proti chřipce, nebo něco jiného – výzkum je jistě událostí, která vyvolává pozdvižení a která by potenciálně mohla ukázat směr snadno dostupné léčby.
V recenzované studii v časopise Journal of Alzheimer's Disease vědci z UTHealth Houston porovnávali míru výskytu onemocnění u pacientů s alespoň jedním očkováním proti chřipce a bez něj na celostátním vzorku dospělých osob v USA ve věku 65 let a starších, který zahrnoval 935 887 očkovaných a 935 887 neočkovaných osob.
Výsledky jsou skromné, ale zajímavé, zejména s ohledem na to, kolik času a úsilí je investováno do zpomalení a zvrácení onemocnění. U 5,1 % osob, které byly dříve očkovány proti chřipce, se rozvinula Alzheimerova choroba, zatímco u neočkovaných pacientů, u nichž byla nemoc později diagnostikována, to bylo 8,5 %.
"Zjistili jsme, že očkování proti chřipce u starších dospělých snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby po dobu několika let," uvedl ve svém prohlášení první autor Avram Bukhbinder, nedávný absolvent UTHealth Houston. "Síla tohoto ochranného účinku se zvyšovala s počtem let, kdy se člověk nechal očkovat proti chřipce, tedy míra rozvoje Alzheimerovy choroby byla nejnižší u těch, kteří se nechávali očkovat proti chřipce důsledně každý rok."
"Budoucí výzkum by měl posoudit, zda očkování proti chřipce souvisí také s rychlostí progrese příznaků u pacientů, kteří již trpí Alzheimerovou demencí," dodal Bukhbinder.
Zejména však vědci neznají základní mechanismy, které by mohly vysvětlit rozkol mezi očkovanými a neočkovanými jedinci – tedy pokud vůbec nějaké existují.
"Vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že řada vakcín může chránit před Alzheimerovou chorobou, domníváme se, že se nejedná o specifický účinek vakcíny proti chřipce," uvedl hlavní autor a doktor UTHealth Paul Schulz v prohlášení. "Místo toho se domníváme, že imunitní systém je komplexní a některé změny, jako například zápal plic, jej mohou aktivovat způsobem, který zhoršuje Alzheimerovu chorobu."
"Ale i další věci, které aktivují imunitní systém, tak mohou činit jiným způsobem – způsobem, který chrání před Alzheimerovou chorobou," dodal.
Stručně řečeno, jedná se o zajímavý střípek v datech, který si zaslouží spoustu dalšího výzkumu.
"Je zřejmé, že se musíme dozvědět více o tom, jak imunitní systém zhoršuje nebo zlepšuje výsledky této nemoci," tvrdí Schulz.
