Skupina Jana Hajného z FEKT VUT pracuje na unikátním nástroji, který by umožnil policii, státním zástupcům či advokátům bezpečně ukládat, třídit a sdílet elektronické důkazy.
Jeho skupina je garantem technologického pilíře. „Máme za úkol vytvořit technický nástroj, který bude schopen elektronické důkazy uložit, archivovat a sdílet,” popisuje Jan Hajný a dodává: „Pod elektronickým důkazem si nejsnadněji můžeme představit situaci, kdy policie zabaví počítač či mobilní telefon a stáhne si z toho takzvaný obraz disku. To znamená přesnou bitovou kopii zařízení, které následně může vrátit.”
Projekt, který běží od letošního roku až do roku 2025, by měl přinést právní i technickou podporu pro policii, zastupitelství či například advokáty. „Tak, aby měli možnost lépe reagovat na aktuální situaci, kdy se velké množství zločinů odehrává v kyberprostoru. Důkazy jsou tak často elektronické a je potřeba mít možnost s nimi legálně a bezpečně pracovat,” vysvětluje Hajný.
Na rozsáhlém projektu, který má nabídnout ucelenější právní pohled i vhodnější technologie při nakládání s elektronickými důkazy, se podílí spolu s VUT hned několik institucí. „Hlavním řešitelem je Fakulta informatiky Masarykovy univerzity. Dále se na projektu kromě nás podílí i Karlova univerzita a Akademie věd ČR,” vyjmenovává Jan Hajný z FEKT VUT a dodává, že garanty projektu jsou kromě Policie ČR i Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti.
Ačkoliv by se to nemuselo zdát, podle Jana Hajného se jedná o zajímavou technologickou výzvu. Zejména proto, že musí vymyslet řešení pro velké množství dat. „Obvykle se zabaví celé pevné disky. Někdy jsou to i části či celá cloudová úložiště. A to už představuje poměrně velký objem dat. Navíc musíme zároveň zajistit jejich bezpečnost a dlouhodobou archivaci,” přibližuje. Jelikož se soudní spory mohou táhnout i roky, podle Hajného je nutné přijít s takovým řešením, které zaručí, že s důkazy nikdo nemanipuloval. „Běžná cloudová úložiště bývají krátkodobějšího charakteru. Nikdo moc nepočítá s tím, že by se využívala k archivaci, která potrvá roky,” upozorňuje.
Během prvního roku projektu už skupina zvládla vytvořit technický koncept. „Existuje už i technická realizace cloudového úložiště k ukládání digitálních dat. Kvůli vysokým požadavkům na bezpečnost je hostované přímo u nás na VUT. Řešení je založené na opensourcových službách, které dál rozvíjíme a přidáváme funkce například na zmíněnou dlouhodobou archivaci či na silné řízení přístupu, což znamená, že řešíme, jak si být skutečně jistí, že systém pustí dovnitř oprávněné lidi a nikoliv například hackery,” říká Jan Hajný.
Podle něj také prvních několik měsíců zabrala debata s odborníky například z řad právníků. „Museli jsme zjistit, jaké jsou na takový systém požadavky, což nebylo úplně snadné. Jako technici právníkům ne vždy přesně rozumíme a naopak. Po zhruba půlroční diskuzi se nám ale podařilo společně zadefinovat základní požadavky,” dodává Hajný s tím, že nemohli použít žádný jiný systém jako příklad, protože takové ucelené řešení pro uchovávání elektronických důkazů u nás neexistuje. „Začínáme v podstatě od začátku. Neexistuje žádné předchozí řešení, které bychom jen vzali a vylepšili,” potvrzuje.
Nyní je čeká tvorba prototypu, který poskytnou vybraným pracovištím. „Měl by to být software, který ukáže, jaké funkce jsou k dispozici. Dá možnost zvoleným pracovištím si je vyzkoušet a zjistit, zda by něco takového bylo použitelné v praxi. Následně by nám k tomu měli poskytnout zpětnou vazbu,” popisuje následující kroky Hajný. Ke konci projektu by pak měla vzniknout experimentální verze, která bude ozkoušena v pilotním nasazení. Případné přetavení experimentální verze v reálný produkt používaný napříč českými institucemi by už ale musel realizoval komerční dodavatel.
V rámci technického pilíře má během čtyř let ještě vzniknout například software pro podporu chodu forenzní laboratoře. „Na Masarykově univerzitě se pak také zabývají pokročilou kryptografií a jejím využitím pro řízení přístupu k datům,” dodává na závěr Jan Hajný.